Ústavní soud rozhodl ve prospěch "zásluhovosti" v případě vyplácených důchodů

10. 10. 2011 / Miloslav Štěrba

Zkuste se podívat do "Nálezu Ústavního soudu" (1), který rozhodl "Jménem republiky". Co je ústavního na nálezu? Vždyť je to tatáž politika jako v minulosti. Dříve se opírala o ideologii jedněch, dnes je to znovu ideologie -- jen se změnili vítězové. ÚS se hlásí k právnímu státu. A tvrdí, že "právní stát se nemůže prohlašovat za nositele pojištění a současně vybrané prostředky rozdělovat způsobem, že těm, kteří do systému přispěli nejvíce, nezaručuje mnohdy ani 20 % jejich původního měsíčního příjmu, ze kterého bylo pojištění vybráno". Jak je možné, že o patřičnosti k právním státům rozhoduje jakýsi procentní ekvivalent? Kdyby stát poskytl 25 %, to by už byl právní stát?

ÚS přichází s názorem, že "se zaplaceným pojistným proto musí být zacházeno jako s pojistným, nikoli jako s daní. U pojistného by přitom dle navrhovatele relace mezi zaplaceným pojistným a plněním měla být zřetelná a přiměřená"..."...a je neústavní, jelikož jsou tímto poškozeni pojištěnci s vyššími příjmy".

Takto zdůvodňuje svůj nález ÚS! Jenže v kapitole "Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV)" čteme, že "nelze souhlasit s tvrzením, že se zaplaceným pojistným musí být zacházeno jako s pojistným, nikoli jako s daní". A také se uvádí hlavní rozdíly mezi sociálním a komerčním pojištěním:

a/ sociální pojištění je založeno především zákonem, zatímco komerční pojištění vzniká na smluvním principu;

b/ sociální pojištění je za podmínek stanovených zákonem zásadně povinné, zatímco komerční pojištění je především dobrovolné;

c/ plnění v oblasti sociálního pojištění je stanoveno parametricky (nikoli individuálně) zákonem, zatímco pojistné plnění v komerčním pojištění je určeno v konkrétní individuální smlouvě nebo z ní vyplývá;

d/ - f/ ...na platbách pojistného v sociálním pojištění se podílejí i zaměstnavatelé....v sociálním pojištění se uplatňuje řada sociálních a ochranných prvků (např. jde o instituty náhradních dob pojištění -- kdy se neplatí žádné pojistné)... atd.

Ve stanovisku MPSV se podle mého soudu správně zdůrazňuje solidarita: "Uplatnění principu solidarity v důchodovém pojištění umožňuje zabránit sociálnímu vyloučení některých skupin obyvatel a jejich ohrožení chudobou. S přihlédnutím k obecné úrovni příjmů obyvatel ČR a ve vztahu k cílům spočívajícím v zajištění prevence sociálního vyloučení, v udržení životní úrovně důchodců a v podpoře solidarity v rámci generace i mezi generacemi je situace důchodců přiměřená. ČR patří k zemím s velmi nízkou mírou chudoby".

MPSV odkazuje na "mezinárodní srovnání zemí s vysokou (např. Itálie, Finsko, Nizozemí, Estonsko a Chorvatsko) a s nízkou (např. Velká Británie, Irsko, Dánsko, Belgie či Švýcarsko) mírou ekvivalence přiznaného důchodu a příjmu před odchodem do důchodu". Proč ústavní změnou ČR volí právě příklad zemí jako jsou Itálie, Estonsko, Chorvatsko....? A přitom se u nás stále vzhlíží s úctou a obdivem k prosperujícímu Švýcarsku.

MPSV však také zdůrazňuje, že "právní úprava z roku 1995 poprvé odstraňuje jedno z dřívějších omezujících opatření spočívající v tom, že se v podstatě k příjmům nad určitou hranici nepřihlíželo vůbec". A právní úpravou z roku 1995 se zlikvidovaly "excesy" zákona o národním pojištění z roku 1948, které omezovaly výši důchodu. Nyní zastaral i zákon z roku 1995. A do jeho novelizace se zapletl Ústavní soud.

Na závěr bych chtěl připomenout, že stanovení pravidel pro vyplácení důchodů je nejen u nás záležitost navýsost politická. Viz výše uvedené. Zarážející je však nekompatibilní argumentace státních institucí ... a poté výsledný nález Ústavního soudu.

Možná se necháme uchlácholit poukazem na fakt, že navýšení důchodů jedněch nebude na úkor seniorů s nejnižším důchodem. A bude se týkat jen výpočtu nových důchodů. Současná administrativa, a z ní vzešlý Ústavní soud, vycházejí vstříc svým zámožnějším voličům, a už se starají o jejich budoucí důchody. Na jedné straně schází prostředky na vyrovnání příjmů důchodců vzhledem k inflaci a soustavnému zvyšování cen základních životních prostředků, a v době téměř válečného nadšení z boje proti zadlužování, Ústavní soud přichází s novými mandatorními výdaji pro jednu skupinu obyvatel. A jsou to často ti, jejichž příjmy jim umožňují pořizovat si nákladné nemovitosti, ukládat finanční prostředky do akcií, zlata, cenností všeho druhu. Takto se zdejší panstvo chová ke svému lidu. V době, kdy kapitalismu teče do bot.

1/ Pl. ÚS 8/07 -- Česká republika Nález Ústavního soudu Jménem republiky...

Vytisknout