Počátek energetického převratu v Německu ?

18. 4. 2011 / Kay Čejka

Sledování „kauzy atom“, která právě hýbe německým národem, vede německé politiky k silným, otázkou je zda realistickým, vyjádřením. "Všichni chceme co nejrychleji odstoupit od atomové energie a přistoupit k zásabování energie z obnovitelných zdrojů" prohlásila kancléřka Merkelová (CDU) v magazínu SPIEGEL k aktuálnímu vývoji.

„Spolková vláda chce z Německa udělat „zemi ekologické energie“: koncem června má být schválen nový zákon o jaderné energetice, který má zahájit energetický převrat – na tom se (dnes) dohodla kancléřka Merkelová s šéfy jednotlivých spolkových zemích. Spekulace o miliardových nákladech vehementně odmítla.

S půlhodinovým zpožděním vystoupila kancléřka Angela Merkelová (CDU) před novináře a hned zpočátku poznamenala: „Samozřejmě ještě existují jisté neshody...“a krátce na to dodala: „rozdílné názory na průběh energetického obratu.“. Toto téma prý vyvolává velmi živé debaty. Zřejmě za sebou měla dosti obtížné jednání, protože spolková vláda a jednotlivé spolkové země usilují o konsensus při energetickém převratu, díky kterému by na občany mohli čekat miliardové náklady. Měsíc po jaderné katastrofě v Japonsku si Merkelová pozvala jednotlivé ministerské předsedy k velkému jednání o energetice.

Spolková vláda chce do konce června odsouhlasit balíček zákonů, týkající se budoucí energetické situace v Německu – tak zní výsledek dnešního jednání.

Existuje shoda o tom, že na konci celého procesu musí stát právně „čisté“, jednoznačné řešení, které musí být zachyceno v novém zákoně o atomové energetice, řekla Merkelová. „Všichni chceme co nejrychleji odstoupit od atomové energie a přistoupit k zásobování energie z obnovitelných zdrojů. Centrálním tématem plánovaného energetického převratu musí hlavně být investice do energetických sítí, výstavba obnovitelných zdrojů energie a větší energetická efektivnost.

Proto jsou nutné změny nejen v zákoně o atomové energii. Kancléřka oznámila, že se parlament bude 6. června zabývat celým balíčkem zákonů a senát o něm bude hlasovat 17. června. Před těmito termíny, 3. června, se má opět sejít všech 16 ministerských předsedů. Merkelová mluvila o „náročném úkolu“.

Rizikové investice do větrných elektráren

Vládní koalice chce, po jaderné havárii ve Fukušimě, rychleji odstoupit od využívání atomové energie, než původně plánovala. [...] Zároveň mají být v nejbližší době přezkoumány bezpečnostní standardy konečných skladišť jaderného odpadu (které jsou v žalostném až havarijním stavu).

Spolková vláda chce také poskytnout úvěry v hodnotě pěti miliard eur jako investici do výstavby větrných elektráren na širém moři (tzv. off-shore wind parks) řekl ministr životního prostředí Norbert Röttgen (CDU – křesťanští demokraté). Úvěry mají být poskytnuty prostřednictvím státní bankovní skupiny KfW. Investice do větrné energie jsou rizikové a jen těžko by se získaly u normálních bank, řekl Röttgen.

Základem pro diskuze uvnitř úřadu kancléře byl tzv. „šestibodový program“ prostřednictvím kterého vláda chce prosadit energetický obrat. Ministr průmyslu Rainer Brüderle (FDP) a jeho ministerský kolega Röttgen (ministr životního prostředí za CDU) v něm vypracovali návrhy pro uspíšení celého projektu. Mimo jiné se zde mluví o lepší tepelné izolaci starých budov a navýšení státního energetického a klimatického fondu o pět miliard eur ze státního rozpočtu.

Dvě miliardy? Tři miliardy?

Střednědobý přesun k obnovitelným zdrojům energie je velice kontroverzní. Nejednotnost panuje hlavně v otázce potřebné výstavby rozvodných sítí, aby se dala „ekologická elektřina“ přepravovat napříč zemí. Také se vášnivě debatuje o tom, kolik tento energetický převrat bude ve finále stát občany. Brüderle počítá při zrychleném odstupu od atomové energie s dodatečnými náklady ve výši „dvou až tří miliard eur“. Sama Merkelová ale takové výpočty odmítá: „Ještě nemohou existovat spolehlivá čísla, protože zde je pořád příliš neznámých.“ řekl vládní mluvčí Steffen Seibert před summitem. Deník „Süddeutsche Zeitung“ oproti tomu informovala o vnitrovládních výpočtech, které vycházejí z částky tří miliard eur.

Opozice se sice staví kladně k případnému kompromisu, má ale jisté podmínky. Podle ní by všech osm odstavených reaktorů mají zůstat odpojeny od sítě. Šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel řekl před energetickým summitem v interview pro Spiegel-online: „Potřebujeme spoluúčast všech spolkových zemí, parlamentu, svazů spotřebitelů, ochránců životního prostředí, odborů a průmyslu. Potřebujeme opravdový konsensus“. K tomu by ale odvrat od jaderné energie musel proběhnout do roku 2020.

V průběhu schůze před úřadem kancléře demonstrovalo až 450 lidí pro okamžitý konec atomové energie v Německu. Symbolickým vypínačem nechali všech 17 reaktorů skácet jako kostky od domina.“

15.04.2011 Der Spiegel: Atomgipfel im Kanzleramt - Merkel legt Terminplan für Energiewende vor ZDE

Tento článek velice výstižně ukazuje snahu německé vlády vyhovět voláním velké části obyvatel po konci atomové éry v Německu. Zároveň ale také připomíná velké výdaje a strasti, které jsou s tímto krokem neodlučitelně spojeny a na které většina (čerstvých) atomových aktivistů zapomíná, nebo se s nimi nikdy nezatěžovali. Ono se to lehce řekne „chceme Německo bez jádra“, ale většinou si dotyční neuvědomují, že to neznamená jen vypnout reaktor a vše je „v pohodě“. Atomovou energii nelze nahradit jen tak z dneška na zítřek a hlavně se od ní nebudou odvracet i všichni kolem, jen kvůli nám. Znamená to například i výstavbu nových vysokonapěťových vedení přes velké vzdálenosti, abychom mohli dopravit „zelenou“ energii např. z off-shore větrných parků na severu Německa. Znamená to i výstavbu spádových vodních elektráren, které by v bezvětří nahradily proud, získávaný z větrných elektráren. Znamená to také návrat k "nečistým" uhelným a plynovým elektrárnám a k větší závislosti na dodavatelských a tranzitních zemích – v případě plynových elektráren na Rusku. Zejména větrné a fotovoltaické farmy také „hyzdí“ (opět jen podle části obyvatelstva) krajinu.

Realizace "trvale udržitelného" zásobování energií je dlouhodobým ústředním cílem politiky německé federální vlády. Podle § 1 zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který vypracovala ještě předchozí, sociálně demokratická vláda se Zelenými v roce 2000, měl být podíl energie z obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2010 nejméně 12,5% do roku 2020 nejméně o 20%. Podíl obnovitelných zdrojů energie se zvýšil z 4,7% v roce 1998 na 6,7% v roce 2000 a na přibližně 9,3% v roce 2004. Na výrobě "zeleném podílu" elektrické energie se tehdy podílela větrná energie 44,8%, vodní energie 37,6% a biomasa 16,8%. Jen v roce 2004 bylo instalováno 2037 megawattů větrných elektráren. Celkově do konce roku 2004 bylo v provozu v SRN 16 543 větrných stožárů s celkovou kapacitou 16 629 MW.

V roce 2010 činil podíl výroby "fosilní" energie (uhlí, lignit, ropa, zemní plyn) a jaderné energie v Německu 89%, podíl ostatních zdrojů 11% (o 1,5% méně než plánovaný stav; z toho teplo vyráběné z biomasy 46,1 %, proud vyráběný z biomasy 12,1 %, biopaliva 13,0 %, vodní energie 7,2%, větrná energie 13,3 %, fotovoltaika 4,4%, geotermální zdroje 2,0%, solární teplo 1,9%). Odstavení 7+1 elektráren jako reakce na fukušimské události sice tento podíl změnilo ve prospěch "obnovitelných zdrojů", donutilo ale Německo nakupovat energii v zahraničí za situace, kdy cena stoupla. Tento stav se nutně musí projevit v ceně nejen velkoobchodní, ale i v ceně pro koncové uživatele.

Zatímco vodní elektrárny v roce 1990 měly kapacitu 15580 GWh, v roce 2000 24867 GWh a v roce 2010 už jen 19694 GWh, větrníky stoupaly radikálně: z 71 GWh v roce 1990 na 7550 GWh v roce 2000 a 36500 GWh v roce 2010. Stejně radikálně stoupl podíl fotovoltaických elektráren. Ty měly v roce 1990 kapacitu 1 GWh, v roce 2000 už 64 GWh a v roce 2010 12000 GWh. Přitom v roce 2009 měly 6.578 GWh. Za rok tedy stouply skoro na dvojnásobek.

Zdroj: Erneuerbare Energien in Deutschland 2010 ZDE

Ve své zprávě z 11. dubna 2011 se Agentura Federálního ministerstva hospodářství a technologie zabývala účinky jaderného moratoria na přenosové sítě a bezpečnost dodávek. Konstatovala, že téměř současně odstavení elektráren o výkonu 5.000 MW bez předchozího upozornění nebo konzultace vytváří značné riziko zejména pro stabilitu sítí ve špičkách a další nekoordinované kroky v tomto směru nedoporučuje. Upozornila na rizika stability sítě vyplývající zejména při náhlých nárůstech podílu větrných elektráren.

Zdroj: Auswirkungen des Kernkraftwerk-Moratoriums auf die Übertragungsnetze und die Versorgungssicherheit ZDE

Zpráva předpokládá, že situace v zásobování zůstane pod kontrolou, ale vidí rizika zejména při trvalém odstavení 7 +1 jaderných elektráren na podzim a v zimě letošního roku.

Zdroj 15.4.2011 Brüderle beim Energiegipfel: Versorgungssicherheit gewährleisten - Energiespeicher voranbringen ZDE

Domnívám se, že i když dnes spousta německých občanů pod tlakem komunálních politiků a Zelených volá s transparentem v ruce po celoněmecké „deatomizaci“, na podzim a v zimě budou protestovat nejen proti nevyhnutnému zdražení energie, ale i proti všem těmto nevyhnutelným následkům zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Autor je studentem 2.ročníku VOŠ CR. Článek je psán v rámci odborné praxe z mediální komunikace, kterou autor provádí v Britských listech.

Energetické úspory | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Německo dnes
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.4. 2011