Posun od věci ke způsobu

14. 4. 2011 / Petr Wagner

Média vřou. Jsou 24 hodin "in the air". A tak se dovídáme (nedovídáme) věci podstatné.... Třeba, že prezident si přivlastnil, pravděpodobně reklamní propisku (opravdu světodějná informace), že paní Kočí byla či nebyla sledována v ložnici (svojí) nebo, že někdo někoho nahrával.

Z mého pohledu je zajímavý ten posun od věci ke způsobu. Osobně jsem zvyklý, že si mne studenti nahrávají i natáčejí při výuce. I pacienti v ordinaci. Jedni to používají při učení, druzí protože jsou ve stresu během ambulantního pohovoru pro zopakování si informací případně jako "second opinion" při konzultaci s jiným lékařem. Technika nám trochu trhla oponou a nahrávat a natáčet umí dneska každý slušnější mobil. Toť prostý fakt.

Natáčejí se učitelé, lékaři, politici, nehody automobilů, provádění staveb.

Proč tedy ta křečovitá snaha přenést pozornost od obsahu k formě? Proč křečovitá snaha ostrakizovat ty co natáčejí? Vždyť primárně jde přece o to, CO natáčejí a zda se to stalo!

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 14.4. 2011