Obcházení zákona při ustanovování obhájců ex offo

12. 4. 2011 / Aleš Uhlíř

Jak jsem napsal v citovaném článku, o korupci se v ČR mluví léta, všichni s ní bojují a přesto nic neukazuje na nějaké výrazné zlepšení. Je zde jedno vysvětlení -- korupční chování a zlodějna se praktikují již v těch nejnižších příčkách společnosti a ti, kteří jdou výš a až do vysoké politiky, si své zvyklosti, které se jim všude osvědčily, přinášejí již s sebou.

Člověka žijícího z měsíční gáže vytáčejí ty miliardy, které se inkasují za veřejné zakázky v nejvyšších funkcích nebo i "pouhé" desetitisíce a statisíce v obálkách, s lehkostí rozdávaných stranickým kolegům. Ale to je pouze ten ostře sledovaný vrchol pyramidy, na jejímž základě, již bez valného zájmu veřejnosti, vládnou možná stejná pravidla. Korupce je všude kolem nás, jen vždy nejde o miliardy či statisíce.

Uvedu jeden příklad, jak lze korumpovat a snadno ignorovat zákon. Je to věc zcela marginální, nicméně ukazuje, jak si v České republice ani v oblasti justice nemusí nikdo příliš lámat hlavu nad dodržováním takového zákona, jako je trestní řád.

S účinností od 1. 7. 2004 ustanovil soud obhájce ex offo jednotlivým obviněným tak, jak za sebou následují příjmení advokátů v pořadníku (§ 39 odst. 3 zákona o trestním řízení soudním). Toto ustanovení bylo do trestního řádu dáno z toho důvodu, aby se zamezilo ustanovování stále stejných obhájců, kteří tu vyhovují vyšetřovateli, tu soudci. Často se totiž již přímo vyšetřovatelé u soudu domáhali, aby obviněnému byl ustanoven ten který advokát, s nímž rádi spolupracovali.

Ustanovování obhájců ex offo soudy bylo značně nepřehledné. U jednoho soudu byl zaznamenán případ advokáta, jemuž soud za roční obhajoby vyplatil dva miliony Kč, přičemž se zjistilo, že ve stejnou dobu "obhajoval" na různých místech. Jeho účast u úkonů obhajoby byla vyšetřovateli potvrzována a jím účtována (a soudem zaplacena), aniž se dotyčný obhájce musel k jednáním dostavit. S tímto soudem preferovaným obhájcem kontrastovala advokátka, kterou soud neustanovil jako obhájkyni ex offo ve stejném období ani jedenkrát.

Někteří vyšetřovatelé otevřeně přiznávali, že soudce se jich přímo dotazuje, kterého obhájce by si ve "svém" vyšetřování přáli. Zákonitě pak docházelo k tomu, že okruh soudy ustanovovaných obhájců byl, nehledě na skutečný seznam obhájců ex offo vedený soudy, úzký, neboť byli ustanovováni především advokáti dobře zapsáni u policejních orgánů, nečinící vyšetřovateli potíže. Že tím mnohdy trpěla kvalita obhajoby, je nasnadě. Znal jsem dokonce případ takového vyšetřovateli oblíbeného obhájce, který byl skutečně na roztrhání a mezi advokáty se o něm vyprávěly neuvěřitelné věci. Byl již v pokročilém důchodovém věku, ztrácel přehled ve spisech, zapomínal tu tužku, tam papír, půjčoval si od vyšetřovatelů a kolegů kalendář, aby se zorientoval v dalších nařizovaných termínech úkonů ve vyšetřování a hlavně -- nikdy neměl na svědky žádné otázky, nenavrhoval doplnění dokazování a se vším ihned souhlasil. Výběr obhájců ex offo rovněž umožnoval zajišťovat vysoké příjmy z těchto obhajob pouze určitým osobám.

Zákon, který soudům od 1. července 2004 ukládá ustanovovat obhájce ex offo dle pořadníků advokátů vedeného příslušným soudem, měl učinit konec uvedeným nekalým praktikám. Nebyli bychom ale v České republice, aby si někteří v oblasti justice nedokázali poradit a vše praktikovali tak, jako by zákonného ustanovení o postupném ustanovování obhájců ex offo dle pořadníku nebylo.

Již nějakou dobu jsem si všiml, že mi někdo na mobilní telefon volá ze skrytého čísla, jaké používají soudy, státní zastupitelství nebo policie. Než jsem stačil hovor přijmout, vždy byl druhou stranou ukončen, popřípadě po přijetí hovoru druhá strana zavěsila. Jak jsem se dozvěděl ze zápisu z 16. schůze jednání představenstva České advokátní komory v březnu 2011, jde v poslední době mezi advokáty o poměrně častou zkušenost. Advokátní komora v tom spatřuje nekalou činnost související s ustanovováním obhájců ex offo, jak uvádí zápis, ukládající orgánům komory věc projednat s příslušnými orgány justice. Nedokázal jsem z textu zápisu pochopit, jak uvedené anonymní telefonáty mohou mít souvislost s přidělováním obhajob ex offo a dotázal jsem se jednoho člena představenstva advokátní komory. Byl jsem překvapen, jak je to jednoduché a s jakou lehkostí se justiční orgány dokáží přenést přes zákon.

Jmenný pořadník obhájců soudy samozřejmě vedou. Než se však pošle obhájci usnesení o jeho ustanovení v konkrétním případě, lze obhájce prozvonit na jeho mobil a do seznamu zaznamenat, že nebyl zastižen a nebylo jej možno ustanovit. Takovou metodou se dá "dopracovat" k obhájci, kterého si vyšetřovatel nebo soudce přejí. Jak prosté!

Jak jsem řekl, jde o věc zcela okrajovou. Kolik ale stejně "bezvýznamných" příkladů různých nekalých praktik, které se nás osobně nebo našeho okolí dotýkají, míjíme bez povšimnutí, sledujíce jen svět tzv. vysoké politiky? Ono pravidlo "ryba smrdí od hlavy", na které se široká veřejnost při kritizování a vynášení soudů tak ráda odvolává, zde nemusí nutně platit.

autor je advokát

Vytisknout