Úmysly snad i dobré, návrhy nepřijatelné, aneb je sjednocení DPH správné?

11. 4. 2011 / Jiří Baťa

Na tuto otázku existují dva zásadní názory. Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu je posuzována. Jeden úhel pohledu je z pozice současné vládnoucí politické koalice, resp. převažujícího ideologického zaměření (pravicové strany ODS a TOP 09 s VV ve vleku), nebo z pozice opozice (ČSSD, KSČM), tedy levicového zaměření a občanů. K nim nutno přiřadit i odbory, tvořící se všemi subjekty tzv. tripartitu.

Z pohledu hlavních představitelů pravicového zastoupení tvůrců ekonomických reforem, tj. ODS a TOP 09, je sjednocení daně pro stát ekonomicky výhodné. Pro stát jistě, již méně pro občany v širokém spektru jejich společenského postavení. Což znamená zdravými a zaměstnanými počínaje, nezaměstnanými, nemocnými, sociálně slabými, důchodci, samoživiteli (lépe řečeno samoživitelkami), tělesně či jinak postiženými a mnohými dalšími konče. Hledisko výhody sjednocení DPH akceptují především lépe, dobře či výjimečně placení lidé, prezentujících se z celé řady ekonomicky mimořádně dobře zajištěných pracovních či zaměstnaneckých míst. Není snad ani nutné jmenovat profese či obory, které do té kategorie lze zařadit. Na druhé straně je však nepoměrně větší zastoupení těch, jejichž platy ani zdaleka nedosahují limitující částky příjmu ve výši cca 24 000 Kč (odhadem 70-80 % pracovně činných občanů ČR).

V podstatě nejde o zpochybnění potřeby reforem, zpochybňován je však nejen přístup ale i obsah navrhovaných řešení. Koaliční vláda, potažmo tvůrci návrhů reforem vycházejí, kromě jiného, z hlediska potřeb státu, resp.naplňování jejího rozpočtu, snižování státního deficitu a zadlužení. Jestliže pro tyto účely používají irelevantní praktiky na způsob mystifikace občanů šířením "poplašných zpráv" o možné cestě ČR do řeckých pekel, neufinancovatelností důchodového rozpočtu, propad mezi nejméně rozvinuté postkomunistické, ale i jiné země, pak je to čisté zneužívání politické moci na úkor občanů. Vůbec totiž neberou v potaz mnohé specifické aspekty potřeb obyvatelstva, pro které jsou navrhované reformy zcela nepřijatelné. Jednou z nich je právě výše zmíněná (zatím pouze návrh či úvaha) o sjednocení DPH. Že zcela bezmyšlenkovitě, ale s vidinou vysokého příjmu do státní pokladny přestřelili dokladuje fakt, že návrh na sjednocení DPH na 20 % měl jepičí život. Sami tvůrci pak, ač neradi, ale pod tlakem neúnosnosti, nejen tuto normu změkčili, ale ještě ji rozložili do dvou etap. Nicméně to neznamená, že by to bylo přijatelné řešení jak pro opozici (která se sjednocením zásadně nesouhlasí), tak pro občany.

Přístup a hodnocení k navrhovanému sjednocení DPH z řad představitelů ODS a TOP 09 se sice může nepatrně rozcházet, nicméně základní pohledy a důvody zůstávají. Ukázkový je např. pohled poslance, místopředsedy rozpočtového výboru Michala Doktora (ODS), který jednoznačně dokumentuje a současně prezentuje názor skupiny dobře finančně zajištěných (a "poctivých" -- viz dále): "Jednotná sazba je cílem respektovaným ve všech vyspělých zemích Evropské unie, jen některé vlády však mají odvahu ostře oprostit se od zvyků setrvačnosti!" (tím má zřejmě na mysli vládu ČR). Zcela vědomě upozaďuje fakt, že jedinou zemí v Evropě s jednotnou DPH je Dánsko, naopak my jsme na špici těch států, které mají DPH relativně jedno z nejvyšších! Na adresu výjimek pak říká: "Čím více takových děr je v sytému jako celku, tím větší musí být břemeno daně uvalené na ty, kteří nešidí (rozuměj jsou "poctiví)."! Zde stojí za úvahu, jak dalece pan poslanec ty "nešidící, alias poctivé" bere vážně, protože vezmeme-li v potaz současný stav korupce, existenci kmotrů, klientelismus a lobbyismus ve vazbách na ODS, pak pan poslanec žije mimo realitu tohoto státu. Ale pan poslanec dobře ví, o čem mluví. Je to přesně stejná neférová rétorika, která je uplatňována koaliční vládou, rétorika matoucí, mystifikující, nepravdivá a záměrná, avšak z jejich pohledu účelová a možno říci, zatím účinná.

Na druhé straně tomu názoru čelí názor Jana Mládka, stínového ministra financí za ČSSD, který mj. říká: " Nynější reformy jsou coby Kalouskem vytahování králíků z klobouku. Jednou vytáhne králíka coby sjednocení DPH, podruhé zrušení benefitů, jindy zase něco jiného. Je to řízený chaos a řízené ohlupování obyvatelstva!" Názor pana Mládka nemusí být zcela přesně vyjádřen, ale charakter snahy pravicových reformátorů to vystihuje.

Byla-li již zmínka o benefitech a snaze ministra Kalouska o jejich zrušení v rámci "oddiskriminování" jiných, bude na místě zmínit některé skutečnosti, které pan Kalousek, zda účelově či z nevědomosti, nerespektuje. Ministr Kalousek již několikrát velmi plamennými slovy dal najevo nespravedlnost a diskriminaci těch, kteří benefity v různých podobách, nemají. A že je tedy v rámci spravedlnosti poctivé tyto výjimky zrušit. Aby dopad zrušení těchto benefitů nebyl až tak zničující, nabízí jistou kompenzaci ve výši 3000 korun (na osobu) ročně, tj. 250 korun měsíčně. Což by byl z pohledu "spravedlnosti" výsměch všem takto odškodněných! Ministr Kalousek se v otázce benefitů zmiňuje především o stravenkách či příspěvků na dopravu jako hlavní artikly nespravedlivých benefitů.

Již jsem na jiném místě psal, že v pohledu na tyto benefity, pan Kalousek s poctivostí a spravedlností jemu vlastní pozapomněl, ať už cíleně nebo nevědomky, na několika násobně do očí bijící výjimky, tedy benefity v proplácených náhradách např. poslanců, příplatky (mnohdy neopodstatněné a neoprávněné) za vedení různých výborů a podvýborů či jiných funkcí, příspěvky na dopravu, bydlení (v Praze), ale rovněž přehlížené výhody coby benefity u různých zaměstnavatelů ve formě služebního vozidla pro soukromé účely, telefonů, notebooků, prodloužení dovolených a jiné podobné výhody.

Nemusím snad ani připomínat, že se jedná o kategorii lidí, jejichž příjmy jsou nejen na celostátním průměru měsíčního příjmu cca 24 tisíc korun, ale mnohdy výrazně nad tímto průměrem. Dostává-li zaměstnanec s platem 8 až 12 tisíc měsíčně stravenky, příspěvek na dopravu či jinou "závratnou" pozornost od zaměstnavatele, je to s benefity poslanců či jiných zaměstnanců zcela nesrovnatelné. Nicméně právě těmto lidem by se měly odbourat stravenky či příspěvky na dopravu, neboť ty zřejmě nejvíce leží panu Kalouskovi v žaludku.

Také jsem kdysi zmínil, že když už se má šetřit, či lépe řečeno chce-li pan Kalousek šetřit (a to on chce), nechť odbourá výjimky podnikatelům např. v používání služebních (firemních) motorových vozidel pro soukromé účely, o sobotách, nedělích a svátcích, zruší tzv. odpočet DPH při koupi nového automobilu atd. Pan Kalousek chce šetřit, to mu nelze upřít, ale jeho zájem je směrován na tu část obyvatelstva, která na to doplatí nejvíce. Podle Kalouska není nad spravedlnost, diskriminace je fuj tajbl!

K samotnému sjednocení DPH jen tolik. Nemá smysl zde vyjmenovávat všechny ekonomické aspekty, důvody, příčiny, následky a jiné dopady, které sjednocení DPH přinese. Ty jsou všeobecně známy, i když pány ministry nerespektovány. Ti mají i nadále svou hlavu. Nicméně podle mého názoru, s ohledem na všechny skutečnosti, které mají vliv na životní úroveň občanů, je navrhované sjednocení DPH, lidově řečeno, pitomost. Mohu pochopit potřebu jistých opatření pro zlepšení špatné ekonomické situace ve státě, byť mne na druhé straně bytostně štve fakt, že tento stav nezavinili občané a přesto mají nést největší břímě (např. dluh 133 tisíc korun na hlavu) jako následky za prohospodařené (velmi lichotivě pojmenované) peníze těmi, co k nim mají nejblíže. Mohu pochopit, že řada věcí není OK, že je potřeba je napravit, narovnat, upřesnit atd., ale zase na druhé straně existují jiné možnosti a způsoby, jak tato opatření provést, aby tak citelně nepostihovaly tu dvou třetinovou většinu obyvatelstva.

Mohu také pochopit a souhlasit s mnoha jinými skutečnostmi, ale nemohu pochopit, proč naši politici jsou takoví srabi, že nejsou ochotni lovit i ve svých vodách, rajónech, proč nešlápnou na kuří oko kmotrům, lobbyistům, kamarádům a jiným spřízněným duším? To má být podle nich ta spravedlnost, o které pochybují u obyčejných lidí? V tolik proklamovaném boji proti korupci se záměrně střílí slepými patronami, více se toho namluví, než skutečně udělá. I když chápu, že utnout hlavy mnohohlavé korupční sani není vůbec jednoduché a pokud by se to i podařilo, vykrvácela by nejen saň, ale i její bijci. A to je pro naši politickou garnituru, bijce, nepřijatelné! Jednak by šli sami proti sobě, ale také by se mohli navzájem pobít (a vláda k tomu už dnes nemá daleko). Proto je pro ně snažší obětovat občany, ti ať krvácejí, hlavně že to není jejich krev! Nicméně jsem přesvědčen, že jak se říká: na každého jednou dojde. Slovy básníka: "Přijde den, kdy zúčtujeme spolu!"

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.4. 2011