Jazykové poznámky milovníka jazyka

16. 2. 2011 / Petr Fiala

2) Z doby svých středoškolských studií si matně vzpomínám na to, co nás učili o stupňování v češtině - něco o tom, že se stupňuje s pomocí předpon a koncovek, např. rychlý, rychlejší, nejrychlejší. V současné češtině se velmi rozšířilo stupňování s pomocí fráze 'jako prase'. Z doby svého mládí si na 'jako prase' vzpomínám, tehdy se ale používalo (aspoň pokud si vzpomínám) mnohem méně a výhradně v negativním významu - někdo mohl být 'špinavý jako prase', 'líný jako prase' apod. V současnosti se ale sousloví 'jako prase' užívá i v pozitivním významu, takže se zcela běžně říká, že někdo je 'rychlý jako prase', 'silný jako prase' apod. Řekl bych ovšem, že už nejde o totéž prase, o které šlo v dobách mého mládí, kdy si to slovo - i v přirovnání - podržovalo svůj konkrétní význam. Dnes 'prase' zabstraktnělo, mluvčí už nevnímají jeho vztah ke konkrétnímu zvířeti. Ať tak či onak, hovorová čeština se dále odchyluje od své spisovné verze, a tohle je jeden z příkladů.

3) Ve vysílání Radiožurnálu jsem zaznamenal podivné užívání slovesa 'děkuji'. Redaktorka na závěr rozhovoru řekla:"Já vám díky za váš čas!" Slyšel jsem to tam dokonce několikrát! To americké '...za váš čas' bych jim prominul, zvláště proto, že na mě jejich vysílání dlouhodobě působí dojmem, že nevědí, kde jsou (zvlášť když si redaktorka povzdechne, že "u nás jsou silnice snad v nejhorším stavu z celé západní Evropy!"), ale to 'díky'?!

4) U některých slov došlo k významovým posunům - v dobách mého mládí se slovem 'brigáda' označovala krátkodobá pracovní aktivita, která umožňovala spojit příjemné s užitečným - trochu (ne moc) pracovat a něco si přitom přivydělat. K mému nemalému údivu se dnes v Praze téhož slova užívá k pracovnímu vztahu, ve kterém zaměstnavatel najímá pracovní sílu, a to tak, aby nevznikl pracovní poměr (z kterého by pracovní síle vznikala práva a povinnosti s ním spojené). Hovoří-li tedy zaměstnavatel o brigádě, nemá vůbec na mysli (obvykle) studentskou výpomoc na krátkou dobu, ale dlouhodobý vztah s někým (nejčastěji cizincem), kdo pro něj bude pracovat, ale vůči němuž zaměstnavatel nebude mít žádné závazky.

5) Dochází k zajímavému jevu: Zatímco veřejnost moderní umění a vše, co je s ním spojeno, z větší části odmítá, slova, která se dosud používala výhradně v umělecké oblasti, jsou užívána i v oblastech, které s uměním nesouvisejí. Tak v Praze byla nedávno otevřena Galerie Harfa, ačkoliv jde o obchodní dům. Tento trend je celosvětový, znám ho z Tchaj-wanu, kde se taky kadeřnictví označuje jako 'vlasové studio', zatímco fotograf je 'umělecká dílna'. Nabízím vysvětlení: Se zánikem moderního umění (a vznikem postumění) se uvolnily významy slov, které dosud souvisely výhradně s uměním. Jako volné, nezadané významy byly kolonizovány těmi, kteří obsazují veřejný prostor, což jsou - v době konzumerismu - ponejvíce obchodníci.

6) I nadále pokračuje trend češtiny převádět substantiva, kterými mluvčí označuje libé věci, na podstatná jména jinak označující jídlo nebo něco související s chutí. Tak vedle maliny a třešničky na dortu se dnes v češtině užívá taky 'špek' (jako označení pro cigaretu) nebo roštěnka (označuje dívku či milenku). Hypotéza, kterou se zabývám je, zdali z toho lze vyvozovat zvýšený zájem Čechů o oralitu či zvýšenou citlivost pro ni.

7) Některá slova z veřejného prostoru téměř zcela zmizela a byla nahrazena slovy jinými. Tak celkem jednoznačné slovo 'sleva' bylo nazrazeno mnohoznačnou 'akcí'! Je třeba dávat pozor, protože jeden nikdy neví, co se tou akcí vlastně míní!

Vytisknout