ČSSD se musí distancovat od korupce

14. 2. 2011 / Boris Cvek

Sobotka považuje blížící se březnový sjezd ČSSD, na němž má být zvolen nový předseda strany (nejspíše se bude rozhodovat mezi Sobotkou a Haškem), za podobně důležitý jako byl ten, který do čela sociální demokracie postavil Miloše Zemana a jeho radikální rétoriku.

Sobotka si přitom všímá toho, že Klausovy vlády, proti nimž Zeman vystupoval, aby konečně v roce 1998 vyhrál volby, nebyly vyloženě pravicové a "neoliberální" jako vláda současná.

Zeman ale s tehdejší ČSSD nevyhrál volby díky levicovým tématům, nýbrž díky verbálnímu odporu proti tunelování či korupci a také vyhrožováním "akcí čisté ruce". Útočil na divokou privatizaci, spojení kriminality s politikou a označoval to, co zůstalo po Klausových vládách, jako "spálenou zemi".

To mu však nezabránilo v uzavření opoziční smlouvy po volebním vítězství ve sněmovních volbách 1998 a ustavení menšinové, prokorupční vlády. Myslím, že také dnes není tou hlavní otázkou sociálnost či asociálnost současné vlády, nýbrž důvěryhodnost politiky vůbec, která rozkrádá veřejné peníze pro svůj prospěch, a tím žene celou zemi do chudoby, rostoucích dluhů a nefunkčnosti státní správy, zdravotnictví, školství atd.

Hlavní chybou současné vlády není to, že je "neoliberální", nýbrž to, že nese Klausovo dědictví a že pouze pokračuje ve zmítání se nad propastí korupce a rozkladu celé společnosti.

Klíčovou otázkou pro budoucí volební vítězství ČSSD, má-li se zopakovat to, co se podařilo Miloši Zemanovi v roce 1998, je tedy radikální rétorika nikoli levicová, ale protikorupční a proprávní.

Nakolik ovšem budou voliči takovou rétoriku věřit straně tak etablované a zaklíněné v českém politickém systému, jako je ČSSD, straně která i zcela nedávno zradila své voliče, když uzavřela koalice s ODS na úrovni komunální politiky (např. v Praze)?

Konečně zbývá otázka, zda Bohuslav Sobotka může vstoupit do nové, "zemanovské" role po roli špidlovské a grossovské, jež už odehrál, i po selhání nabubřelého Jiřího Paroubka, který to zkoušel s onou zemanovskou sílou a lidovou notou. Zemanova ČSSD v roce 1998 byla novou stranou, neušpiněnou od politických koryt, mohla právem říkat, že spojuje všechny slušné lidi v odporu proti zlodějské privatizaci a spojení politiky a kriminality. Sám jsem ji tehdy volil zejména z tohoto důvodu. A přesto uzavřela opoziční smlouvu s Klausem.

Je dnes, kdy má ČSSD za sebou 8 let prokorupčního vládnutí, kdy se její bývalý předseda Gross stal symbolem snadného zbohatnutí mladého politika, kdy se mezi lidmi mluví o téměř feudálních majetcích hejtmana Palase, je tedy dnes snad tato strana důvěryhodnější? A nejsou jí sociální témata a "levicovost", vyostřený konflikt s "neoliberální" vládou, jen záminkou ke zradě ve jménu zlodějiny, jak tomu bylo nakonec s rétorikou Miloše Zemana, který prodal důvěru voličů díky opoziční smlouvě Václavu Klausovi a zločincům dob kožených a železných? ČSSD by se zřejmě měla více pustit do sebereflexe a vyrovnání se se svou minulostí, což ovšem českým politickým stranám a české společnosti vůbec stále nejde - a všichni na to doplácíme.

Vytisknout