Na obzoru tunel nový, spořícím pilířem podepřený

15. 2. 2011 / Jiří Šejnoha

celý rozhovor s Jiřím Králem ZDE

Nalijme si tedy čistého vína. Jiří Král je zřejmě slušný člověk a v rozhovoru říká, jak se věc návrhu penzijní reformy se spořícím pilířem skutečně má. Když uvádí, že se posílí vazba mezi tím, kolik člověk do systému odvedl a kolik z něj dostane ... a přitom současně nedojde ke zvýšení hodnoty průměrného důchodu, tak to přece znamená, že hlavním cílem této reformy má být větší diferenciace výplat důchodů. Dobře, může to tak být.

Pro nás je však důležitý onen předpoklad, že reforma se spořícím pilířem neovlivní průměrný důchod. Povinným odkládáním části mzdy do spořícího pilíře se tedy nastřádá poměrně vysoká částka těm lidem, jejichž mzdy jsou vysoce nadprůměrné. Naopak ti lidé, jejichž mzda je podprůměrná, naspoří v pilíři něco, co se dá směle označit za radostnou bídu. Dopadem této penzijní reformy bude výraznější zvýšení důchodů bohatým a přiměřené snížení důchodů chudým. V průměru pak bude vše v pořádku. Chudým pak ještě ubereme více – zvýšíme jim DPH na zboží, bez kterého se neobejdou – na potraviny a léky. Velmi bych se divil, kdyby to poslanci našeho Parlamentu neschválili; vždyť i oni patří k lidem s vysoce nadprůměrným platovým ohodnocením.

Co závěrem a pro koho to může být výhodné? Ne, že bych chtěl sýčkovat, ale osobně se mi nezdá při průměrném inflačním trendu nějak zvlášť výhodné, když si spoříte 30 let částku 5.000 Kč, ze které Vám po dobu 30 let budou vyplácet příspěvek k důchodu ve formě anuity 8.000 Kč měsíčně. Při riziku, jaká bude za 30 let inflace a co všechno se může za 30 roků s těmi naspořenými penězi stát v rukou „zodpovědných“ fondových manažerů. Zajímavé budou zase jenom zisky soukromých penzijních fondů a odtoky peněz neznámo kam. Stačí mi pohled na výpisy mých bankovních účtů, kde mi banka k mým vkladům „velmi ochotně“ připisuje úrok 0,1% a přitom dvakrát ročně mi nabídne skvělou příležitost - možnost půjčky bez ručitele s průměrným RPSM 13,9%. Zaplatíme několik ochotných ředitelů, kteří neviditelně navrtají penzijní penězovod. Místo sprostého – „Do řiti!!“ - budeme třeba jednou slušně klít – „Do penze!!“ Aspoň k slušné mluvě to tedy bude dobré.

Nebylo by lepší, kdyby se oněch pár procent ze superhrubé mzdy odkládalo jen do státního penzijního fondu na individuální spořící účty, na nichž by potom stát automaticky připisoval pouze úroky ve výši průměrné roční inflace? Nespokojil by se tímto řešením průměrný malý český člověk, jako jsem já? Říkám na rovinu, že spokojil. Možná, že bych byl ochoten, s přihlédnutím k současným praktikám bankovních domů, uložit tímto způsobem dokonce i vyšší částku, než bude povinné procento odvodů do spořícího pilíře. Je tu však konkurenční riziko arbitráže se silnými mezinárodními bankovními domy versus náš slabý a úplatný stát. Já bych to riziko podstoupil, ať si stát ze spořícího pilíře svých občanů půjčuje na budování infrastruktury a peníze tam pak vrátí - navýšené pouze o průměrnou inflaci.

Vytisknout