Snad poslední pokus zabránit dohodě

3. 2. 2011 / Josef Mrázek

Odměňování zdravotníků vykazuje po dvaceti letech vývoje našeho zdravotnictví nerovnoměrnosti a deformace jak mezi ambulantní a nemocniční sférou, tak i v rámci jednotlivých kategorií pracovníků s ohledem na jejich služební postavení a podobně. Protestující lékaři požadovali, aby se udělaly aspoň nejnutnější opravy a odhadli nutné náklady na 3 miliardy korun. Další miliardu ročně by stála, podle odhadu Svazu pacientů ČR, o něco méně naléhavá oprava platů sester, ty se ale k iniciativě lékařů nepřipojily, protože většina z nich včas nerozpoznala nutnost organizovat se ve skutečných odborech, Asociace sester jimi rozhodně není. Ale je tu skvělá zpráva, že sestry samy zorganizovaly petici SOS zdravotnictví a ta rychle získala desetitisíce podpisů.

Svaz pacientů ČR sledoval vývoj událostí jako divák, ale s obavami, když ministerstvo zdravotnictví nepřijalo výhodnou a rozumnou nabídku lékařů na utlumení protestní akce a ukázalo se, že vláda a koalice naopak urážkami provokují lékaře a ženou je do krize směřující k rozbití nemocniční péče a k prosazení další divoké privatizace veřejného zdravotnictví, tentokrát se zcela fatálními následky pro občany, včetně těch, kteří koalici volili.

Určitou naději na uspokojivé řešení přineslo jednání lékařů a ministra Hegera, kde lékaři ustoupili ze tří miliard na dvě miliardy a ministr poprvé přiznal, že potřebné peníze ve fondech pojišťoven jsou. Ve skutečnosti jich tam je mnohem více jak s ohledem na vývoj výběru pojistného, tak i s ohledem na prognózu hospodářského růstu. Dohodu se pokusil překazit premiér Nečas prohlášením, že ty dvě miliardy nedovolí slíbit lékařům, ale jen ředitelům nemocnic. Blíže nepojmenované síly donutily ministra Hegera, aby ubral z toho, co slíbil, půlku miliardy a dal ji ředitelce Juráskové. Ta ve jménu Asociace sester nejprve lékaře hrubě napadla, což odpovídalo jejímu střetu zájmů a členství v ODS, a potom se nestyděla přijít a ubrat jim část vyjednaných peněz, aby přispěla ke zmaření dohody. Kdyby neměla tento úkol, mohla požádat o peníze mimo ty dvě, již velmi kompromisní miliardy, protože pojišťovny budou mít letos k dispozici aspoň o šest miliard více, než předpokládá restriktivní úhradová vyhláška.

Naděje občanů se teď upírají k tomu, že záměry Nečas, Šťastný, Jurásková a Šnajdr v pozadí nevyjdou, ministr Heger se neodvrátí od pacientů, ani budoucích, a předseda Engel se domluví s moudrou spoluautorkou petice SOS Bazalovou. Zárukou poctivé dohody by mělo být, že stále více občanů již vidí, o co všechno vlastně jde.

Autor je vicepresident Svazu pacientů ČR

Vytisknout