Mimořádně nadané děti nebo mimořádně ambiciózní rodiče?

3. 2. 2011 / Miloslav Štěrba

Zdejší média se utápějí v kritice postupu Školského odboru Krajského úřadu ve Zlíně, který chystá redukci tzv. víceletých gymnázií. Podle úředníků je zřejmé, že zdaleka není mezi žáky základních škol takový počet "mimořádně nadaných žáků", aby prakticky všechna gymnázia v kraji pro ně otevírala každoročně třídu.

Víceletá gymnázia považuji za daň ekonomické transformaci z 90. let, kdy i do vzdělávací sféry pronikly rehabilitované vzpomínky na předválečné školství. Podobný školský model už vyspělé demokracie opustily. Ve Francii zrušili víceletá gymnázia už před takřka 50 lety, v roce 1963.

Školství je část veřejného sektoru, kam směřují nejen naše děti a jejich učitelé, ale rovněž značné částky z daňových příjmů státu. Zatímco ve zdravotnictví jsou stále propírány návrhy na standardy povinné péče, ve školství nikoli. Čemuž přispívá opožděný efekt působení vzdělávání na ekonomickou bilanci státu. Na pořad dne se opakovaně dostává nejen víceleté gymnázium, ale i přehodnocení sítě maturitního studia, studia na vysokých školách "plzeňského typu", návrat předmětu ručních prací do osnov základních škol atd. Zůstane-li země bez odborníků-řemeslníků, nebude utopií, že příjem kominíka bude stejný jako vysokoškoláka na konci jeho kariéry. Ne že bych nepřál kominíkům, ale za vysokoškoláka zaplatí společnost mnohem více.

V důsledku chyb při koncipování obsahu vzdělávání na základní škole se vytvořily předpoklady pro současnou situaci, kdy se základní škola stala "brzdou" pro intelektuální rychlokvašky a jejich ambiciózní rodiče. Bohužel, jako v jiných oblastech života, vítězí u nás představy politiků nad návrhy odborníků, kteří odsuzují exkluzivní, asociální výchovu nejmladší generace. Je logické, že argumenty ředitelů škol kopírují jejich zájmy na udržení prestiže školy. Vyčleňování tzv. studijních typů žáků jen prohlubuje krizi našeho školství.

(Pochod studentů gymnázia ve Frýdlantu s rakví české školy je určitě zajímavým příspěvkem do současné problematiky racionalizace školských zařízení.)

Zlínská novinářka Petra Procházková (MFD) uvádí ve svém redakčním článku případ nadaného Tomáše, který ve čtrnácti letech chtěl být lékařem a proto nyní studuje na víceletém gymnáziu. "Oslňuje vědomostmi, k učení zasedá dobrovolně a sám". Jen bych na závěr rád slyšel, jestli i on jednoho dne nezvolí pro pro sebe "exodus" a pro nás "exitus".

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 3.2. 2011