Příklady netáhnou. Ani ty dobré

3. 2. 2011 / Jiří Baťa

Zpráva jistě zajímavá, počin příkladný, nic méně ne zas až tak ve srovnání s jinou událostí, která se (rovněž v loňském roce) udála u našich západních sousedů v Německu: 44 super bohatých Němců se spojilo, aby požádalo stát o vyšší zdanění jejich příjmů. Ano, čtete dobře. Jaká je k tomu vedla motivace? Jeden z iniciátorů této myšlenky se nechal slyšet a prohlásil: "Navrhuji, aby 2,2 milionů nejbohatších Němců s celkovým majetkem nad půl milionu eur platilo po dva roky po sobě mimořádnou pětiprocentní daň. Stát by tak zbohatl o sto miliard eur, které by mohly vzdorovat finanční a ekonomické krizi!" dodal na vysvětlenou. Za pozornost stojí i jeho dovětek: "Nejsme psychopati, kteří by měli skončit v blázinci. Chceme jen pomoci své zemi, na kterou přišly špatné časy.Když se jí vedlo dobře, zbohatli jsme. Přišel čas zaplatit za to a je to tak správné!"

Neobvyklé, mimořádné, ale skutečné. Není sice známo, jak se celá akce dále realizovala a s jakým výsledkem, nicméně na tomto příkladu lze ilustrovat, že i srdce multimilionářů (notabene německého) může tlouct i pro svou zemi, ne jen sobecky pro sebe. A odezva v naší české kotlině? Žádná. Neozval se ani Koller, ani Bakala, Babiš, Komárek, Vítek, ba ani Klaus či Havel, prostě nikdo. A to máme v ČR podle statistiky asi 17 tisíc multimilionářů, o miliardářích není statistika! Holt, nevděk v českých zemích vládne!

Do třetice dobrých příkladů, přichází další podobná a významná zpráva od našich protinožců, tedy z Austrálie. Pravda, byla vyvolána poněkud zvláštními okolnostmi, konkrétně povodněmi, které zasáhly s katastrofálnímu následky velkou část území severovýchodní Austrálie. Nicméně opatření, která vláda přijala, je opět velmi pozoruhodné, když australská premiérka Julia Gillardová prohlásila, že chystá mimořádnou povodňovou daň (její výše nebyla upřesněna). Ta by měla postihnout všechny poplatníky s ročním příjmem od 50 tisíc australských dolarů po dobu jednoho roku, nižší příjmové skupiny a lidé postiženi záplavami budou z této daňové povinnosti vyňati (osvobozeni).

Není to tak dávno, co podobné přírodní katastrofy zasáhly i naši republiku, poslední na konci roku 2010. Jde-li o katastrofu, jde vždy o velké materiálové škody, ale i následky na zdraví a životech lidí. Nechci vinit vládu, že pro postižené nic neučinila. Nicméně ani v tomto případě však nebyla ochotna (a to ani náhodou) připustit možnost, že by oslovila, natož jim to nedej bože dala za povinnost, těch několik tisíc dobře situovaných spoluobčanů, aby buďto dobrovolně, nebo v rámci solidarity s postiženými, mimořádně (jednorázově či jinak) přispěli na povodňové konta. Ne že by nebyla solidarita, to ona je, bohužel nikoliv směrem k postiženým, ale mezi samotnými zbohatlíky.

Nevím co by muselo přijít nebo nastat, aby bohatí sami o osobě projevili solidaritu se sociálně slabšími, postiženými či jinak strádajícími spoluobčany tím, že velkoryse věnují část svých (nemalých) zisků na oltář vlasti, nebo finančně pomohli těm potřebným. Nevím, co může vládu donutit, aby kromě bezuzdného tahání peněz z občanů, dali pocítit i těm superbohatým spoluobčanům, že jsou rovněž členy tohoto společenství, že to byl především stát (mnohdy na úkor svých občanů), který jim umožnil dopracovat se takových "úspěchů", peněz a majetků a tedy že by bylo jejich morální povinností se státu a jeho občanům čas od času také nějak odměnit. Zvláště, když to republika potřebuje. To je ovšem už věc morálky. Problém je v tom, že morálka v naší zemi (zvláště mezi politiky) je "popelka" mezi lidskými vlastnostmi, stejně jako spravedlnost, odpovědnost, o slušnosti ani nemluvím. To pak může být dobrých příkladů přehršel, je to vše k ničemu, když o pozitivní přístupy k lidem a státu, zvláště pokud jde o solidaritu, není ani mezi politiky, natož mezi zbohatlíky zájem. Ale chtít po občanech, aby skákali jak oni pískají, to jo! A potom prý kdo neskáče, není Čech! Pěkná blbost, že?

Vytisknout