"Tak tedy o prázdninách se skoncoval proces Dvořákův před vojenským soudem tak, jak jsem předvídal v těchto listech hned po jeho zatčení, v době, kdy všecka žurnalistika zuřila proti zatčenému hůře než proti několikanásobnému lupiči a vrahu: osvobozením zatčeného a obžalovaného. A co novináři, kteří nejvíc běsnili a vyli? Odplazili se nyní rozpačitě od celé aféry buď mlčky nebo nanejvíc mručíce cosi o tom, že snad zájmy státní nebyly v tomto případě sdostatak hájeny...

... A sotva dozněla tahle 'aféra', je tu již nová.Tato demokracie, zdá se, nemůže bez nich žít, jako nemohl žít starý Řím bez několika rozsápaných gladiátorů týdně. Aspoň každého čtvrt roku mravní mrtvolu nějakého veřejného úředníka, nějaké veřejné osoby, miláčkové! Bez ní mě nechoďte na oči! Jde tentokrát o šéfa poštovního úřadu v Mariánských Lázních. Všude na světe na poštách, v bankách nebo v jiných úřadech, kde procházejí rukama úředníků a zřízenců peníze, dochází někdy k malversacím; to se rozumí samo sebou, nikdo se nad tím nepozastavuje a věci se vyřizují nejprve disciplinárním řízením s podezřelými a pak po případě na soudě veřejném.

Ale v Čechách - to je jiné. Zde je z toho okamžitě politicum. Nebude brzy kýchnutí, aby z toho nebylo politicum. Neboť ten podezřelý nebo obviňovaný náleží přirozeně k nějaké politické straně. Vmísí se do toho žurnalistika, rozdělená na dva tábory, pro a contra, která rozčiluje a kalí vodu mistrným způsobem (to jediné dovede), obviňuje bez důkazů, a ovšem nezodpovědně a beztrestně, nebo podobným způsobem obhajuje; a než se naděješ, je z toho dokonalý brajgl, v němž si házejí na hlavu hrubosti dvě zcela blízké 'socialistické' strany (dnes 'pravicové', pozn. F.Ř.) a vrčí na sebe tak urputně, jako by se nechtěly již nikdy sejít u společného vládně politického korýtka...

A když jsou žurnalisté napomenuti nebo okřiknuti, aby nekazili odborné vyšetřování a naplano narozčilovali, seberou se a jsou k ministerstvu se žádostí, aby jim nebylo kaženo řemeslo prý tak odpovědné a veřejnosti nezištně sloužící a aby bylo šetřeno vysokého mravního statku, jemuž se říká svoboda tisku..."