Tolik barvy neunese nikdo

1. 11. 2010 / Vojtěch Žítek

ani strom.
Obdivujem se jim,
zářícím rozpadům.

Jaký odstín má rozklad mysli,
jaký asi, rozklad společnosti
- - - jen tuším.

Ale páchne po benzínu
a froté barone Krügu
zvyšte produkci ostnatých drátů,
těch - - - se žiletkami.
Normy a Alberti ať maj se čím odholit
až složí je taxíci
-co jen jedním směrem vozí-
k hotelu V Hnědé šanci

Dvorního radu nesnesitelně
-doktora Sigelia totiž-
málo mocní
nesnesitelně pálí,
v konzervě.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 1.11. 2010