28. říjen -- den vzniku samostatného československého státu

1. 11. 2010 / Petr Jánský

Bouřlivý byl rok 1918. Končila 1. světová válka a vůbec nebylo jasné, jaké bude poválečné uspořádání. 18. října ve zvláštním vydání vídeňských úředních novin zveřejnil císař Karel I. manifest: "V souladu s vůlí národů má být Rakousko přetvořeno ve spolkový stát, v němž každý národ vytvoří vlastní státní útvar. Tato přeměna, která se nikterak nedotýká integrity zemí posvátné uherské koruny, má zaručit každému národnímu státu jeho samostatnost."

Dříve bychom jásali, tehdy nám to bylo málo. Ve světě jsme jednali o samostatném Československu. 14. října Beneš v Paříži vyhlašuje Prozatímní československou vládu, Francie, Velká Británie a USA vládu uznávají. Souběžně vypracoval Masaryk v USA tzv. Washingtonskou deklaraci nezávislosti. V ní se přihlásil k ideálům moderní demokracie podle amerických zásad. Stručně vytyčil prvky ústavy československé republiky. Deklarace byla oficiáně předána vládě USA, prezident Wilson uznal požadavek národů na sebeurčení a začlenil do mírových jednání s Rakousko-Uherskem.

Problém byl v tom, že prozatímní vláda byla v Paříži a český Národní výbor v Praze. Domluva vázla a proto 25. října odjela delegace Národního výboru v čele s Karlem Kramářem do Ženevy. Tentýž den se rozletěla do světa zpráva o zhroucení rakousko-uherských armád na italské frontě. Ministr zahraničí Andrássy ml. 27. října přijal všechny podmínky kapitulace. Zároveň přiznal právo Čechoslováků a Jihoslovanů na samostatnost.

28.října 1918 bylo pondělí. Na Václavském náměstí se objevil nápis PŘÍMĚŘÍ a pod ním text Andrássyho kapitulace. Masaryk v USA, Beneš s Karmářem v Ženevě. Na scénu vstoupili "muži 28. října" Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Těchto 5 představitelů Národního výboru vydalo zákon o vyhlášení Československé republiky. Slovenská národní rada zasedla 30. října v Turčianském Martině. Ve společném státě žádala právo na sebeurčení pro Slováky (Martinská deklarace). Po návratu exilové vlády se prvním prezidentem stal TGM, Karel Kramář předsedou vlády a Edvard Beneš ministrem zahraničí.

První republika trvala do září 1938. Po mnichovské zradě Němci obsadili Sudety a vznikla druhá republika. Trvala jen do března 1939, kdy se odtrhlo Slovensko (raději s fašisty než s námi) a zbytek republiky Hitler přičlenil k říši jako Protektorát Čechy a Morava.

Po 2 světové válce se republika opět spojila v Československo. První ránu datu výročí vzniku republiky dal sám Beneš. Jako prezident vystoupil 28. října 1945 na schůzi Prozatímního shromáždění a vyhlásil znárodnění a postátnění průmyslu, bank a pojišťoven (stát ukradl majetek soukromým vlastníkům). Od té chvíle se 28. říjnu říkalo Den znárodnění.

40 let totality přineslo i změnu názvu republiky. Od roku 1960 jsme byli ČSSR -- Československá socialistická republika. Po Listopadu 89 to byly pomlčkové války se Slováky a název ČSFR -- Česká a Slovenská federativní republika. Konec trápení udělali pánově Mečiar a Klaus. V roce 1992 se dohodli na rozdělení republiky a od 1. ledna 1993 společná republika zanikla. Tím zanikl i důvod k oslavě 28. října 1918.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 1.11. 2010