"Rakovina? Přestaňte odvádět pozornost od příšerného zduření uzlin!"

11. 10. 2010 / Karel Dolejší

Česká společnost je stále netolerantnější; současně lhostejnější i agresívnější. Kdo se liší od pochybného "soběstačného standardu" většiny v předproduktivním a produktivním věku, má smůlu: Děti vyžadující péči jsou nežádoucí, ženy o ně (byť třeba jen potenciálně...) pečující jsou diskriminovány v kariéře i na odměnách, dlouhodobě nemocní nebo dokonce invalidé obíráni o dávky zajišťující jim alespoň to nejzákladnější s tichým a lhostejným souhlasem zdravých, důchodci jsou veřejně stigmatizováni a vysmíváni, zahraniční pracovníci veřejně napadáni ("Berete našim lidem práci!", řvala matrona v pražském supermarketu na ukrajinského uklízeče), Romové... K tomu ještě přistupuje nabubřelost osob, jejichž životním výkonem a doživotní zásluhou je, že se narodily v metropoli, proto už obyvatelé Benešova jsou pro ně opovrženíhodnými "vidláky", o Moravácích ani nemluvě. V celém tomto komplexu sociálně patologických jevů (ještě mnohem složitějším, než jak jsem zde jen zhruba naznačil) je ovšem možno si vytyčit jeden jediný izolovaný symptom, prohlásit ho za naprosto klíčový a absolutizovat ho - obdobně, jako lze v jisté účelové perspektivě veškeré problémy Latinské Ameriky redukovat na potíže kubánské a venezuelské opozice. "To není žádná rakovina! Odvádíte pozornost od příšerného zduření uzlin a popíráte je! Vy osobně jste symptomem této choroby!"

Je neobyčejně znepokojující opakovaně číst na stránkách Britských listů zuřivé útoky na lidi, kteří nedělají nic jiného, než že upozorňují na širší kořeny a kontext českého rasismu - a jsou jenom proto sami obratem z rasismu obviňováni, protože ho tím údajně "relativizují" či prý dokonce popírají (???). Takové pojetí je ovšem neuvěřitelně nepoctivé a falešné. Rasismus nelze řešit v naprosté izolaci od všech ostatních společenských problémů, které ho často sytí. Nelze ho dokonce doopravdy účinně řešit ani tak radikálními opatřeními, jako je například pozitivní diskriminace. Lze pouze potlačit jeho otevřené projevy tak, aby se nestával společensky přijatelným. V protipozici k pozitivní diskriminaci a politické korektnosti se ovšem nejen v ČR, ale všude na Západě již dlouho vymezuje sílící populistická ultrapravice využívající pocitu ohrožení a potřeby nadřazování především u nižší střední a dělnické vrstvy. Pocit ohrožení přitom nemá nějaké "imaginární" kořeny, ale je dán naprosto reálnou existenční nejistotou, která se projevuje - mimo jiné - sílící ekonomickou konkurencí levné pracovní síly z chudších a rozvojových zemí, jež je ochotna pracovat bez zajištění západních sociálních standardů. Pocit ohrožení je přítomen zcela poprávu, i když jeho projekce z abstraktního sociálního mechanismu stavícího jedny proti druhým coby konkurenty v krysích závodech na to či ono konkrétní etnikum je v tom nejlepším případě vždy vysvětlením celé věci na principu "pars pro toto" (zaměňování části za celek).

Jak ukázala už Polanyiho Velká transformace, tržní společnost je komplexní fenomén, jehož jednotlivé navzájem propojené části nelze od sebe libovolně oddělovat a zacházet s nimi jako s diskrétními entitami; a podmínkou vzniku tržní společnosti je pravidelně destrukce každého organicky vyrostlého tradičního sociálního řádu národním státem, jenž obyvatele uměle standardizuje a vzájemně izoluje. Pokud Čechy neinfantilizujeme, musíme jim připsat odpovědnost za to, jak se chovají a jaké postoje zastávají; ale ignorovat konkrétní souvislosti, v nichž tyto věci vznikly (tj. mimo jiné celou historii klausovské "transformace" a její výsledky), ba dokonce dělat z této ignorace ctnost a jediný možný přístup, to je v konečné instanci vysvětlitelné jedině působením silného protičeského resentimentu. Přehlížet a popírat skutečnost, že česká společnost i v podmínkách kulturní izolace minulým režimem byla přinejmenším v jeho závěru doslova xenofilní a konstruovat místo toho mnoho desetiletí trvající nepřetržitou historii "nesnášenlivých a xenofobních Čechů", jejichž rasismus je "geneticky" zakódován v jejich kultuře - to je pokrytecký a účelový způsob uplatňování apriorních protičeských předsudků, který jakémukoliv zlepšení současného stavu nenapomáhá, ani co by se za nehet vešlo.

Rasismus
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.10. 2010