Lekce z konzumerismu

10. 9. 2010 / Petr Fiala

Po návratu jsem pochopitelně nejdřív hledal místo, kde bych hlavu složil. Po jistých peripetiích se mi podařilo ubytovat se na pražském Jižním Městě, na koleji Otava, a to s nabídkou, že po měsíčním bydlení za plnou cenu budu moci bydlet měsíc zdarma, tedy ono známé 'dva za cenu jednoho'. Platil jsem se tedy plnou cenu a těšil se na druhý měsíc, až budu požívat výhod bezplatného bydlení. Jenže ouha -- asi po třech týdnech drahého bydlení mi ubytování nebylo prodlouženo, a to s odůvodněním, že nemám v ČR trvalý pobyt, a jako takový nemohu být na koleji ubytován. Kolej ovšem od samého počátku věděla, že v ČR nemám trvalý pobyt, a kdyby mě upozornila, že taková povinnost existuje, obstaral bych si jej. Sleva mi vrácena nebyla a poté, co jsem si trvalý pobyt zřídil, bylo mi nabídnuto bydlení na jiné, ještě dražší koleji; tentokrát už bez nabídky slevy. Zdá se, že známé problémy s obsazováním řeší koleje poněkud nesprávným způsobem. Vzniká tak bludný kruh -- koleje trpí nedostatkem financí, protože nejsou obsazeny. Aby byly obsazeny, slíbí zákazníkovi slevu, kterou mu pak neposkytnou. Nespokojený zákazník pak odradí další případné zájemce.

Jiný případ podivného jednání jsem zaznamenal při návštěvě Městské knihovny v téže části Prahy -- MK nabízí půlhodinový internet zdarma, a to i pro nečleny. Když jsem však chtěl jako nečlen této půlhodiny využít, bylo dost záhadně obsazeno, i když ve skutečnosti bylo prázdno. Přitom mi bylo řečeno, že pokud bych se přihlásil za člena, tj. zaplatil příslušný poplatek, budu mít rázem právo na hodinu a půl a nebudu muset čekat. Původně altruistická myšlenka -- nabídnout něco i těm, kteří neplatí -- se tak v rukou některých knihovnic proměnila ve svůj opak -- ve způsob vynucování plateb.

Takové formy šikany či drobného okrádání jsou myslím pro dnešní Prahu typické. Skutečnou trestnou činnost lze vyšetřovat. Tyto formy jednání jsou nebezpečné v tom, že jsou obvykle příliš bezvýznamné, aby se vyšetřovaly. Na rozdíl od skutečné trestné činnosti se o nich nepíše a nemluví. Původně velmi ušlechtilé a dobré myšlenky -- poskytnout levné bydlení i nestudentům, poskytnout internet i nečlenům -- ničí! Pobyt v Praze znepříjemňují a prodražují.

***

Ve snaze zorientovat se v české současnosti sáhnul jsem po českých novinách. Češi jsou v práci nejdéle z EU, Češi nejvíc studují při práci... Takové a podobné titulky jsou tam k vidění. Nějak tak se vytvářejí národní stereotypy. Je toho tam tolik, že by to stálo přinejmenším za samostatnou bakalářskou práci. Myslím, že je to velmi škodlivé, že je to jeden ze zdrojů současného českého rasismu.

Abych se závěrem vrátil ke srovnání: Číňané (aspoň ti na Tchaj-wanu a v Hongkongu) jsou obvykle samozřejmě taky rasisté, Britové, kteří žijí v Hongkongu, taky. Jejich rasismus je ale jiný -- je sice namířen proti těm druhým, případně ostatním, ale neprojevuje se násilnou agresí. Projevuje se ignorováním, a to zejména při spolupráci, při zadávání zakázek. Ale hlavně -- projevuje se zvýšeným altruismem dovnitř, v rámci vlastní skupiny. Něco, co Češi zcela postrádají.

Vytisknout