Progresivní zdanění je legitimní nástroj, kterého využívají vyspělé státy

9. 9. 2010

Chtěl bych se pana Mlejnka zeptat, zda si progresivní zdanění nespletl s tzv. milionářskou daní, kterou lze za určitých podmínek považovat za tahák na voliče z nižších příjmových skupin, které může těšit, když někdo 'zkrouhne boháče'. Progresivní zdanění je totiž legitimní nástroj, využívaný v naprosté většině vyspělých států, jako prostředek k získání daní v závislosti na příjmových možnostech jednotlivých sociálních skupin. Je přece logické, že člověk, jehož spotřební koš je složen pouze z nájmu a potravin, není schopný zaplatit 35% na daních, zatímco člověku, jehož spotřební koš je plný luxusního a zbytného zboží, to nebude dělat sebemenší problémy. Jinak znevažování tzv. přímých daní mi připadá hloupé, možná i nebezpečné. Ne nadarmo měly donedávna severské státy s vysokým příjmem z progresivní daně přebytkový rozpočet a vytvořili si tak rezervy pro boj s ekonomickou krizí.

Dále bych se rád vyjádřil k tzv. 'točící se ekonomice'. Jsem rád, že pan Mlejnek, možná nechtěně, zkritizoval opatření vlády v podobě škrtů, které silně sníží příjem státu z tzv. nepřímých daní. Toho si je vláda vědoma a proto zavedla krok, který já osobně považuji za zákeřný. Tedy zvýšení nižší sazby DPH, tedy sazby na léky a potraviny. Tento krok považuji za nevratný, protože nejenže bude nositelem velkých sociálních problémů, ale také způsobí problémy mnohým potravinářským firmám, které jdou už nyní při vyjednávání s řetězci takříkajíc 'na dřeň'. Jsou možné dvě varianty a) Zvýšení ceny b)Za účelem zachování ceny snížení kvality potraviny: nižší gramáž, snížení obsahu výživných látek v jogurtu, masa v uzeninách atd. Nepřímé daně bych tedy rozhodně nepovažoval za 'jedinou a nejlepší cestu' jak se nám to snaží pan Mlejnek prezentovat.