USA vyloučily možnost vlastní vojenské akce proti Venezuele

29. 7. 2010 / Karel Dolejší

Spojené státy včera vyloučily možnost, že by samy připravovaly vojenský útok na Venezuelu. Reagovaly tak na prohlášení venezuelského prezidenta Huga Chaveze, že v případě kolumbijského útoku podporovaného Washingtonem přeruší veškeré dodávky ropy Spojeným státům. USA jsou největším spotřebitelem venezuelské ropy a dovážejí denně 1,4 milionu barelů.

Mluvčí ministerstva zahraničí Virginia Staab řekla včera agentuře AFP, že USA nemají v úmyslu "zapojit se do vojenské akce proti Venezuele" a cení si vzájemně výhodných obchodních vztahů v oblasti energetiky.

Čertovo kopýtko ovšem spočívá v tom, že když Chavez hrozil USA, nemluvil o americkém útoku, ale o útoku "prosazovaném yankeejským impériem"; z tohoto ani z dalších vyjádření učiněných v dané souvislosti přímo neplyne, že by se Chavez obával útoku USA, nicméně Washington je soustavně činěn odpovědným za případné akce dosluhující kolumbijské administrativy prezidenta Uribeho, která současnou krizi vystoupením na půdě Organizace amerických států ve Washingtonu vyvolala. Tento jazyk je dobře znám z dob studené války a sděluje se jím, že by strana, jíž se hrozí, měla udržet svého klienta pod kontrolou, protože jinak hrozí opravdu vážné následky.

Venezuelský prezident Hugo Chavez v neděli prohlásil, že má zpravodajské informace, podle nichž jeho zemi hrozí vojenský útok z kolumbijského území, a že jde o největší nebezpečí agrese za posledních sto let. Chavez také odložil cestu na Kubu, kde měl být hlavním hostem při oslavách 57. výročí útoku na kasárna Moncada. Předtím, ve čtvrtek 22. července, Kolumbie obvinila Venezuelu, že na svém území aktivně podporuje asi 1 500 příslušníků kolumbijských levicových guerill. Požadovala vyšetření předložených obvinění mezinárodní instancí na území Kolumbie. Chavez reagoval okamžitým přerušením veškerých vztahů se sousední zemí a vyhlášením nejvyšší bojové pohotovosti pohraničním jednotkám.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 29.7. 2010