USA už nehraje v Latinské Americe hlavní roli

19. 7. 2010 / Fabiano Golgo

Brazílie je nyní daleko nejbohatší zemí v Latinské Americe a ještě v tomto desetiletí se má stát pátou největší ekonomikou na světě. Není tedy pravda, že Latinské Americe zbývají jen dvě možnosti, "zahraničněpolitická nezávislost za cenu ustavení populistických autoritarizujících režimů vymezujících se proti tlaku severního hegemona, nebo postavení hospodářského přívěsku a zásobárny USA".

Brazílie je za prezidenta Luly nesmírně nezávislá. Nejnovější důkaz je k dispozici z minulého měsíce, kdy Brazílie zaujala nezávislý postoj vůči Iránu a Lula navštívil Teherán s návrhem, který spoluvypracovalo Turecko, na vyřešení jaderného dilematu. Loni Brazílie ignorovala americký postoj a aktivně se pokusila dostat ilegálně vyhnaného prezidenta Hondurasu Manuela Zelayu zpět k moci. Která jiná země v nedávné historii měla odvahu na to, aby dovolila oběti vojenského puče, aby se skryl v bezpečí na jejím velvyslanectví? Byl to odvážný politický krok a byl zcela nezávislý na USA.

Po 11. září 2001 zaujala Brazílie také kritický postoj vůči prezidentu Bushovi. Místní parlament v Rio de Janeiro kromě toho schválil rezoluci, která Bushovi zakazuje, aby vkročil do tohoto města. Pokud by se o to pokusil, byl by zatčen na letišti. Také, jakmile Spojené státy zahájily plné osobní prohlídky pro všechny letecké cestující přijíždějící do jejich země, Brazílie zavedla totéž pro Američany přicházející na brazilské území, včetně amerických pilotů. Když jeden z amerických pilotů se pokusil během povinného fotografování těch, kdo vstoupí na území Brazílie, protestovat vulgárním gestem vztyčeného ukazováčku, byl bez okolků zatčen, navzdory protestům z amerického velvyslanectví a z letecké společnosti Delta Airlines.

Takže bez policejní represe, bez věznění oponentů a regulace toho, kdo smí či nesmí odjíždět ze země, je Brazílie důkazem, že hospodářský úspěch a politická nezávislost jsou možné.

Brazílie se staví proti typické americké zahraniční politice na všech úrovních. Vytvoření skupiny G20 a skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) i postojů, zaujímaných při mezinárodním jednání světových politiků je důkazem opozice vůči většině americké politiky.

Brazílie také dokazuje, že jihoamerická země nemusí být pouze zadním dvorkem USA, odkud si USA berou, co chtějí. Brazílie vyváží jen 17 procent svých výrobků na americko-kanadský trh. Největším trhem Brazílie je Evropská unie - 24 procent. 21 procent brazilského vývozu plyne do ostatních jihoamerických zemí. Čína kupuje 7 procent brazilského vývozu a Blízký východ 4 procenta.

Není absolutně jediného důvodu, proč by si měla nějaká jihoamerická země rozhodovat, že se musí buď stát zaslepeným spojencem USA, anebo být diktaturou.

BRICS
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 19.7. 2010