Film, který v Münsteru chyběl
30. 6. 2010 / Pavel Urban
Jan Čulík píše:
Což o to, podobnou propagandu si dokáži představit velmi snadno. Otázka je, zda to účastníci konference trochu nepřehnali. Zda jejich boj proti bigotnosti nepřechází v pokus prosazovat bigotnost vlastní.
Většina Poláků je více či méně praktikujícími katolíky a je celkem přirozené, že se tento fakt projevil i při pohřbu prezidenta, rovněž katolíka. Nicméně při pohřbu celebroval i polský pravoslavný biskup, takže o sto procent nešlo. Podstatná je jiná otázka : byli z pohřbu a státního smutku vylučováni ti, kteří katolíky nejsou ? Neříkám, že tomu tak nemohlo být; ale všeobecně známo to není.
Existují válečná témata, třeba odboj či život za okupace, kde se pohled polské katolické většiny a židů či jiných menšin může skutečně citelně lišit. Ale o tom Wajdova Katyň není. Je o zavraždění polských důstojníků NKVD, o tom, jak tato tragédie poznamenala lidi, kteří s ní přišli do styku, o pravdě a lži. Je to problém Poláků, Rusů a v menší míře Němců, bez ohledu na vyznání. Ne katolíků nebo židů. Pokud se židé v tomto případě ocitli mezi katy nebo oběťmi, pak jako čekisté nebo polští důstojníci. Ne kvůli své víře nebo původu. A že by existovalo nějaké specificky židovské či jinak menšinové vidění katyňského masakru, o tom slyším poprvé. I když nepochybuji, že extrémní nacionalisté a teoretikové "židobolševismu" by nějaké našli.
Jednou z vedlejších postav filmu je sovětský důstojník, který osobně riskuje, aby zachránil rodinu internovaného polského kolegy před NKVD. Z hlediska děje je tahle postava tak trochu navíc. Katyňský masakr svádí k primitivně protiruským interpretacím a tomu se tvůrci snažili bránit. Asi by se nic nestalo, kdyby se ve filmu podobně objevil i nějaký žid. Ale jaké vidění světa by měl zprostředkovat ? Jaký protižidovský osten film obsahuje ? Film neříká nic o tom, že by skutečný Polák musel být katolík. Je zrovna v tomto případě nutné zdůrazňovat, že tomu tak není ? Nepůsobilo by to dojmem primitivní propagandy, která dokáže znevěrohodnit i pravdu ?
Zajímavá je také otázka místního studenta : proč je Hašek tak protikatolický ? Kdyby se na to někdo zeptal mě, odpověděl bych protiotázkou : proč myslíte, že je Švejk (kniha, ne postava) protikatolický ? Pražský bohém, anarchistický sympatizant a přinejmenším dočasně i bolševik Hašek opravdu nebyl stoupencem církví. Tím méně církve katolické. Jeho feldkurát Katz není zrovna vzorový sluha boží. Jenže takhle dopadají v Haškově románu všechny instituce. Osoby, které je reprezentují, páchají zlo, švejkují nebo, v nejlepším případě, jsou karikaturami toho, čím by měli být. Haškův román je obecně protiidealistický. Ne speciálně protikatolický. Pokud ho tak někdo vnímá, pak ho, obávám se, nepochopil.
Zdá se, že jeden východoevropský film v Münsteru chyběl : čtvrt století stará Nejistá sezóna s Cimrmany a jejich cenzory.
Pozn. JČ: Konference byla o náboženství v postkomunistickém filmu (=po r. 1989). - Recenzi na Wajdův film Katyn jsme v BL publikovali ZDE.
VytisknoutObsah vydání | Středa 30.6. 2010
-
30.6. 2010 / Bílý dům: Zatčení ruských "špionů" bylo policejní záležitostí, nerozhodoval o tom prezident29.6. 2010 / Krize bankéřů pouští veřejnosti žilou29.6. 2010 / Boris CvekCo si občané nevydobudou, to nebudou mít. Jak dlouho to bude trvat, než si to uvědomí?29.6. 2010 / Ekonomie: Pseudověda29.6. 2010 / Stará Mádlová nemusí klikat knížete28.6. 2010 / Miloš KalábŠkrcení je levným ale smrtelným dobrodružstvím pro severoamerickou školní mládež2.5. 2010 / Hospodaření OSBL za duben 2010