Krize bankéřů pouští veřejnosti žilou

29. 6. 2010

Mé město vypadá jako místo činu, které zločinci právě opouštějí. Ne, nemluvím o dětech v černém, které v sobotu rozbily pár oken a zapálily policejní auta, napsala Naomi Kleinová pro Huffington Post. (Poznámka redakce: Není tak docela jisté, že násilí během víkendového summitu G 20 měli opravdu na svědomí demonstranti. Jak upozornil v Guardianu John Hillary, po odhalení nedávných policejních provokací ve městě Montebello si řada Kanaďanů myslí, že i tentokrát bylo násilí zaranžováno úřady.)

Mluvím o hlavách států, které v neděli večer uprostřed recese zničily sítě sociálního zabezpečení a zlikvidovaly dobrá pracovní místa. Tváří v tvář důsledkům krize vyvolané nejbohatšími a nejprivilegovanějšími vrstvami se rozhodli předložit účet těm nejchudším a nejzranitelnějším.

Jak jinak můžeme interpretovat závěrečné komuniké G 20, které neobsahuje ani ubohou bankovní daň či daň z finančních transakcí, ale jen pokyny pro vlády, aby do roku 2013 snížily své deficity na polovinu. To je obrovský a šokující střih, a mělo by nám být naprosto jasné, kdo to zaplatí: studenti, kteří budou přihlížet, jak se veřejné školství dále zhoršuje a poplatky jdou nahoru; důchodci, kteří přijdou o těžce vydělané dávky; pracovníci veřejného sektoru, jejichž pracovní místa budou zrušena. A seznam pokračuje. Tyto typy škrtů započaly již v mnoha zemích G20 včetně Kanady, a budou zřejmě ještě mnohem horší. Například pokud by se měl snížit plánovaný deficit USA za rok 2010 na polovinu, v případě, že nedojde ke značnému zvýšení daní, to znamená seškrtání o 780 miliard dolarů.

Dochází k tomu z prostého důvodu. Když se v roce 2009, v době vrcholící finanční krize, konal summit G 20 v Londýně, nepodařilo se účastníkům společně zregulovat finanční sektor tak, aby takováto krize už nikdy nevznikla. Vše co jsme slyšeli byla prázdná rétorika a dohoda o utracení bilionů z veřejných prostředků na záchranu bank. Mezitím vláda USA učinila jen málo pro to, aby si lidé udrželi své domovy a pracovní místa, a tak kromě plýtvání veřejnými penězi na záchranu bank navíc zkolaboval daňový základ, což vyvolalo zcela předvídatelnou dluhovou a deficitní krizi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 29.6. 2010