Zelení aktivisté v MFD a další fantazie pana Wagnera

24. 3. 2010 / Karel Dolejší

Vladimír Wagner reaguje rozsáhlým spekulativním článkem na jediný odstavec mého komentáře (věnovaného něčemu jinému), v němž jsem charakterizoval rekonstrukci Prunéřova jako okrajové téma, přičemž označuje zprávu Mladé fronty Dnes, jejíž autorkou je Martina Surá (na niž jsem ve svém článku odkázal), za prezentaci závěrů "zelenými aktivisty". Implicitní tvrzení, že redakce MFD je zamořena zelenými aktivisty, je sice poněkud podivné, avšak ze strany pana Wagnera svým způsobem konzistentní. Kdokoliv si totiž dovolí prezentovat informace jiným způsobem, než jak to považuje za jedině správné Vladimír Wagner, je pro něj hned automaticky zeleným aktivistou - i když jde shodou okolností třeba o redaktorku MFD. Stigmatizující ideologické nálepkování tvoří skrytou podstatu zdánlivě vědecky neutrálního psaní Wagnera i při řadě jiných příležitostí.

Zdánlivě neutrální argumentace Vladimíra Wagnera je doslova vypěchována nepodloženými spekulacemi typu "zelení prosadí zablokování navrhované rekonstrukce a vynucení své koncepce, jako jediné, která může být realizována" (i když poté, co odstoupil ministr Dusík, čímž uvolnil cestu bezproblémovému schválení rekonstrukce Ministerstvem životního prostředí, je něco takového v podstatě vyloučeno, což Wagner nemůže nevědět) a dokonce vyloženými manipulativními nepravdami typu "O účelovém zadání a vybrání pro zprávu dodaných podkladů by mohlo svědčit i zmínka ve zprávě, že EIA neřeší otázku spodních vod a azbestu. Podle navrhovatele projektu tyto otázky řešeny byly." Podle Wagnera tedy zřejmě v případě, že audit v něčím účetnictví objeví chybu, platí zásada, že máme tvrzení posuzovaného subjektu upřednostnit před tvrzením auditora. Při čtení takovýchto pasáží Wagnerova textu ovšem závoj zdánlivé neutrality zcela padá a on se ukazuje coby osoba jednoznačně zaujatá ve prospěch investora, tedy společnosti ČEZ. Pokud bych aplikoval jeho vlastní postup, vedlo by mě to k prohlášení, že od jaderného aktivisty něco takového nemůže překvapit...

V minulém článku jsem věnoval okrajovému tématu Prunéřov jeden odstavec, tentokrát již načínám odstavec třetí. Ladislav Žák, na jehož text jsem reagoval posledně, postavil svou argumentaci na tezi, že "zelení za každou cenu brání všemu novému", kdežto Vladimír Wagner mu výslovně přispěchal na pomoc s textem založeným na tezi, že rekonstrukce Prunéřova vlastně ničím novým není, neboť mu vadí, že "se projekt posuzuje jako stavba nové elektrárny a ne jako rekonstrukce". Tvrzení Žáka a Wagnera jsou tedy sice z hlediska obyčejné logiky vzájemně neslučitelná a přinejmenším nemohou platit obě současně, co však mají společného je apriorní stranění ČEZu, které je zřejmě natolik intenzivní, že odstraňuje všechny ostatní bariéry. Pro autora jako je Vladimír Wagner tedy patrně platí, že odporuje-li logika zájmu advokátské žurnalistiky, tím hůře pro logiku.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 24.3. 2010