Bránění teritoria: egoistický, jednostranný názor na cokoliv
24. 3. 2010
Zmíněná skupina na facebooku "Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné - DŮCHODCI!" odráží fakt, který už delší dobu je vidět. A to boj, každé "skupiny" společnosti proti druhé. Chudí proti bohatým, mladí proti starým, heterosexuální proti homosexuálním, levicoví proti pravicovým, muži proti ženám, děti proti rodičům, golfisté proti fotbalistům, bezdětný proti s dětmi , pojištění s připojištěnými atd., píše čtenář Tomáš Weinreb.
Chci říci, že tito mladí lidé (věkem) jsou nenávistní ke skupině starých lidí, kteří jsou existenčně na tom špatně, a svoji nepříliš růžovou finanční situaci řeší hledáním "výhodných" nabídek proto, že je přeci úplně, v naší podle mého nemocné společnosti, normální projevit "svůj" egoistický, jednostranný názor na cokoliv, za jakýchkoliv podmínek, bez hlubší analýzy v rámci skupiny. Nemyslím, že hraje tak důležitou roli označkování starých lidí jako "komoušů". Důležitější důvody pro onu situaci je příslušnost ke skupině a bránění si jejího teritoria.
I sami někteří důchodci nahrávají svou lačností po nejlevnějším zboží těm, kteří se chtějí vůči nim zjednodušeně vymezit. Takže mladí jakoby chtěli kritizovat, že důchodci se nechají ovlivnit reklamou, manipulací a místo, aby si intelektuálně užívali "podzim života", tak tráví hodně času hledáním levného salámu a masa, jenž svou nízkou kvalitou se rovná nízké ceně. Avšak oni mladí si neuvědomují, že podléhají stejné mediální a reklamní masáži akorát na jiné výrobky (třeba i facebook), které jim berou sílu a čas na intelektuální dobrodružství "na jaře života".
Nepopírám však, že existují i tací důchodci jenž, kdyby nevyhledávali ony levné nabídky, tak by neměli, s prominutím, co do huby, v naší nerovné společnosti. Nejsem ale schopen říci, u kolika důchodců je to opravdu otázka života a smrti.
Nakonec chci říci, že útoky na stáří jako takové, které se z kritiky konzumu důchodců, velmi jednoduše mezi skupinou "mladých" rozšířily, jsou neomluvitelné. Vždyť každý z nich musí mít babičku nebo dědečka a nevěřím, že s nimi mají až takhle špatné vztahy, jak je odráží facebook. A jsem tam, kde jsem začal, příslušnost ke skupině navenek vítězí nad osobní zkušeností.
Dalším problémem je komplexní diskurs vyzdvihování mládí a krásy, dynamičnosti, otevřenosti mládí na úkor moudrosti a nadhledu stáří. Otázka je ale, jestli můžeme nazvat mladé jako liberální, dynamické a otevřené, staré jako moudré s nadhledem, atd. Neb infatilizaci stáří a přetěžování mládí já vídám často.
Ale vždyť problém ve skutečnosti není o starých a mladých, ale o ničem úplně jiném.
VytisknoutObsah vydání | Středa 24.3. 2010
-
24.3. 2010 / Miloš DokulilOtázka hamletovská: Matematiku výrazně ve školním "menu" mít, anebo ji potopit?24.3. 2010 / Pavel PečínkaV romských a proromských médiích a nevládkách v Česku pracuje řada neromů, často ve vedoucích pozicích.23.3. 2010 / Za jakou cenu?23.3. 2010 / Pan Keller snad nezná alternativy sociálního státu?24.3. 2010 / Není se čemu divit24.3. 2010 / Děláme si legraci z chování lidí důchodového věku24.3. 2010 / Háá há24.3. 2010 / Chovat slušně se "omladina" přestala až po tom, co na slušné vychování zanevřela většina "starších"24.3. 2010 / Chovej se k nim jak se chovají oni k tobě24.3. 2010 / Proč bychom se nepobavili?24.3. 2010 / Hospodaření OSBL za únor 2010