Naše životy: Původnost -- nebo už jen napodobení?

24. 3. 2010 / Zdeňka Petáková

"Jde o autenticitu nebo už jen imitaci na našich vzdělávacích ústavech?" zaznělo v naplněné Velké aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 16. března 2010. Na 250 posluchačů zde vyslechlo přednášku současného filozofa evropského významu, charismatického profesora K. P. Liesmanna z Vídně.

Smyslem setkání bylo nejen seznámení s myšlenkami autora knihy Teorie nevzdělanosti -- Omyly společnosti vědění. Akademická obec, pedagogové, studenti i čeští vědci dávají hlavy dohromady a konečně si zase na chvíli vzpomínají na otázky, zasuté od devětaosmdesátého a možná spíše už od osmašedesátého: proč a jak žít, kam směřovat. A hledají a společně formulují odpovědi.

Studenti vysokých škol jsou budoucí elitou, která za čas obsadí rozhodovací pozice ve společnosti. O tom, zda půjde o elitu v tom nejlepším slova smyslu, takovou, která bude klást dlouhodobé zájmy celku na místo, které jim náleží, rozhodují všechny jejich vzory i vše, co vstřebají během studia.

Za účasti významných členů akademické obce, rektora Karlovy univerzity Václava Hampla a předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše proběhla jedna, troufám si říci že velmi účinná, lekce samostatného myšlení, liberalismu, humanity.

Segment vysokého školství byl v přednášce K. Liesmanna správně vnímán jako jedna z posledních bašt svobodného myšlení v našem světě, stále svázanějším spotřebními příkazy doby. Na to, že svoboda a s ní i odvaha se z našich životů vytrácí mílovými kroky, upozornil i jeden ze závěrečných studentských diskusních příspěvků.

Jaký význam má pravda v našich životech, jaký význam její hledání? Když k ještě stále pohodlnému životu stačí poslouchat a plnit čísi příkazy a úkolem člověka je udržet (čísi) mašinérie v chodu? Kde je původnost v našich životech, když k přežití stačí napodobovat? Kde je vztah k místu, kde jsou lokální autority? Jak se v takovém světě cítíte?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 24.3. 2010