Jakápak plíživá likvidace důchodového systému?

16. 2. 2010

Nestihnutí odpracování povinných 35 let při dosažení věkové hranice 65 let může mít několik příčin, ale zřejmě jediná s přímou souvislostí se vzděláním je dlouhodobá nezaměstnanost, která navíc přesáhne dobu podpory z úřadu práce (i nezaměstnaným s podporou ÚP se tato doba z 80% jako náhradní započítává.). Pro zjednodušení příkladu ale budu počítat s tím, že se doba nezaměstnanosti nebude započítávat vůbec.

Pro začátek dvě základní výchozí tabulky:

vzdělanostní struktura naší populace nad 15 let (2009)
bez vzdělání a se základním vzděláním	17,0%
střední bez maturity	35,9%
střední s maturitou	34,1%
vysokoškolské	13,0%

dlouhodobá nezaměstnanost dle úrovně vzdělání (2009)
bez vzdělání a se základním vzděláním	33,64%
střední bez maturity	42,95%
střední s maturitou	19,63%
vysokoškolské	3,78%

a z těchto dvou údajů lze jednoduše spočítat koeficient, jakým se jednotliví členové vzdělanostních skupin podílejí na průměrné dlouhodobé nezaměstnanosti:

základní	0,3364/0,170=1,979
střední bez maturity	0,4295/0,359=1,196
střední s maturitou	0,1963/0,341=0,576
vysokoškolské	0,0378/0,13=0,291

Pokud bude nezaměstnanost nízká, nebude mít jistě nikdo problém 35 let úspěšně odpracovat, pro výpočet proto vycházejme z toho, že průměrná nezaměstnanost bude desítky let konstantně např. 15 procent, jak je to ostatně v některých chudších regionech už teď.

Začnu se skupinou, o jejíž úpadek se pan Uhlíř tak bojí -- našimi vzdělanci...

Střední škola trvá 4 roky, vysoké školy jsou na 3, 4, 5 či 6 let, vezmeme-li průměr z toho, tedy celkovou dobu studia 8,5 roku, tak na práci od doby ukončení vysoké školy (23,5 roku) do důchodové hranice (65) zbývá 41,5 roku. Každý z vysokoškoláků bude během svého produktivního věku v průměru nezaměstnaný po dobu podle výpočtu: 41,5 (roku) * 0,15 (procenta průměrné nezaměstnanosti) * 0,291 (koeficient vzdělanostní skupiny) = 1,81 roku. Po odečtení doby nezaměstnanosti od produktivního věku 41,5 -- 1,8 vyjde 39,7 Každému vysokoškolákovi proto statisticky v průměru zbývá ještě mimo nezaměstnanosti něco přes čtyři a půl roku rezervy na dlouhodobé nemoci či neplacená volna, aby podmínku 35 odpracovaných let včas splnil.

Maturantům zbývá od zkoušky z dospělosti (standardně 19 let) do důchodové hranice 46 let. Za tuto dobu budou nezaměstnaní v průměru 46*0,15*0,576 =3,97 roky, 46-4=42 a zbývá jim tedy celkem 7 let rezervy na ostatní nepracování.

Vyučený člověk nastupuje do práce v 18 a čeká jej 47 let produktivního věku. Nezaměstnaný bude 47*0,15*1,196=8,43 roku, takže rezerva na odpracování 35 let je pro něj asi 3 a půl roku.

Osoba bez vyučení nastupuje do práce v 15 a má před sebou 50 let dřiny. Nezaměstnaná bude v průměru 50*0,15*1,979=14,84 roku a rezerva na odpracování 35 let je pro ni už jen měsíc nebo dva. Právě a jenom tahle jediná vzdělanostní skupina teoreticky může mít v regionech s větší nezaměstnaností reálný problém dosáhnout požadovaných 35 odpracovaných let do 65 let svého věku - vysokoškolákům a maturantům takové problémy příliš nehrozí ať už se jim doba vzdělávání započítává nebo ne. A řekl bych, že tím, že se nikomu doba studia nebude započítávat, je teď důchodový systém alespoň trochu spravedlivější vůči těm, kdo nemají to štěstí a vzdělání se jim nedostane.

Odkazy:
Náhradní doba pojištění
Důchodový věk a doba pojištění
Základní informace o započítávání doby studia

Vytisknout