Některým ostravským lékařům chybí lidská empatie

18. 1. 2010 / Jan Čulík

Konsternován jsem přečetl vysvětlení dr. ... z Ostravské fakultní nemocnice, proč nebylo možné pouštět pravidelně syny k umírající jednadevatesátileté matce. Při četbě tohoto byrokratického zdůvodnění prostě nevěřím svým očím. V medicině totiž, pane doktore, neléčí jen fakta, ale také lidskost.

Byl jsem svědkem úmrtí rodičů celé řady svých přátel i příbuzných. Vždycky, když dotyčný umíral, měli příbuzní neomezený přístup k umírajícímu, bez ohledu na návštěvní hodiny v nemocnici. Musím říci, že tento přístup je běžný nejen v britských nemocnicích, ale zažil jsem ho i v pražských nemocnicích. V případě umírajícího, řekl bych, má nemocnice z etických a lidských důvodů povinnost přítomnost příbuzných umožnit v jakékoliv denni či noční době.

Vysvětlení pana doktora Srovnala z Fakultní nemocnice Ostrava považuji za neuvěřitelné a nelidské. Počkejte, pane doktore, až bude umírat maminka vám.

Vytisknout