Anglicky proto, že komunikujeme prostřednictvím počítačů

12. 1. 2010 / Štěpán Kotrba

Zatímco italštinu jako lingua franca zavedla katolická církev, která se usadila v Římě a později benátské divadlo a opera, francouzštinu do světa uvedl balet, móda a liberální morálka Paříže, řečtina, španělština ani arabština se globálními jazyky kultur nestaly, přestože těmito jazyky mluví desítky či stovky milionů lidí, díky řečtině máme filosofii a díky Arabům matematiku. Němčinu v Evropě propagovalo rozmáhající se řemeslo a německý průmysl. Ale to bylo kdysi... Dávno. Do půli Evropy pak přišla povinná koloniální ruština.

Kocovina svobody a návratu kapitalismu přišla zároveň s tím, kdy party marjánkou zhulených programátorů právě psali budoucnost světa.

Vymýšleli osobní počítač a jeho operační systém. A protože většina programů byla až doposud psána v jazycích, které jsou v podstatě formalizovaným anglickým slangem a i jejich manuály jsou v angličtině, je znalost tohoto jazyka pro technickou inteligenci v rámci "druhé gramotnosti" 21. století nezbytností.

Kecy o historii, zvycích, mentalitě a "duchu" evropských národů jsou zbytečné. Ctrl & alt & delete.

Podivuhodné bude, jak se budou vyvíjet v čínštině psané unix based "bezpečné" operační systémy, u kterých jádro i všechny knihovny jsou v čínštině. Stejně jako internetové stránky, využívající IPv6 a tím znakovou sadu UNICODE v čínštině i pro popis URI... Nedovedu si představit lepší ochranu vlastní bezpečnosti i kultury, než je odlišná stavba jazyka i písma.


Darina Martykánová dodává: Italština byla jazykem komunikace ve Středomoří především díky Benátské a Janovské republice a její námořní a obchodní expanzi. Proto italsky běžně hovořili i kapitáni osmanských korábů. Katolická církev používala jako lingua franca latinu. Spanělšština byla spolu s italštinou jazykem diplomacie v Americe a na evropské pevnině (zatímco ve Středomoří převládala italština) v období zhruba 1550-1620.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 12.1. 2010