A proč jen anglicky?

12. 1. 2010

Jsem si vědom, že žijeme v EU a dále v nesmírně rychle se vyvíjejícím globalizovaném světě (možná až příliš rychle se vyvíjejícím), ve kterém je potřeba anglického jazyka vnímána jako primárně důležitá. Budou se možná mnohým zdát moje formulace primitivní, ale poukázat na problém, proč je angličtina "světovým" jazykem, považuji za opodstatněné.

Je angličtina světovým jazykem z důvodu relativní jednoduchosti, nebo snad z důvodů procentuálně největšího zastoupení uživatelů na naší planetě? Pokud je to ten první důvod, moc bych na tuto přednost hrdý nebyl. Krása (národního) jazyka tkví právě v onom různorodém pojedí, nepřeveditelnosti určitých výrazů, v rozlišnosti kulturně odlišných nářečí atp., což přestože angličtina má také (slangy atp.), ale jednotlivé národní jazyky prostě nikdy nahradit nedokáže. Druhý důvod je již zmíněné procentuální zastoupení angličtiny ve světě, a zdá být logičtější.

Ovšem tento důvod má na první pohled přehlíženou trhlinu. Troufám si tvrdit, že angličtina své právo na světovost jazyka opírá o dva hlavní pilíře: 1. o ekonomickou moc, která vychází z bodu následujícího, 2. o bývalé teritoriální území. Má tudíž anglický jazyk právo být jazykem světovým, když vzešel z imperialistické historie? Nebo jsme tímto aktem (jako jedné části určitého celku) onu imperialistickou historii nevědomě legitimizovali.

Čím dál více si začínám uvědomovat všudypřítomnosti anglického jazyka v naší společnosti. Jedná se o jména firem, loga, názvy pracovních pozic, zboží atp. Měli bychom tento postupující fenomén vnímat jako hrozbu, nebo jako přirozenou transformaci českého jazyka na vyšší úroveň ? A je snad člověk, který anglický jazyk neovládá a nechce ovládat horší, než ten, který jím plynně disponuje?

Anglický jazyk v rámci mezinárodního používání bych lehce přirovnal k newspeaku, formulovaném v orwellovském románu 1984. Zjednodušená forma jazyka nám zde sice neslouží k orwellovské manipulaci historie, ale k jednoduššímu vidění světa určitě. A v tom vidím skryté nebezpečí. V souvislosti s naším předním filozofem a sociologem Václavem Bělohradským musím poukázat na to, že kdybychom si chtěli z jazyka osvojit historii, zvyky, mentalitu a "ducha" určitého evropského národa, nikdy se nám to absolutně nepodaří, protože jisté prvky v daném národním jazyce jsou nepřevoditelné/nepřeložitelné (nebo jen velmi obtížně).

Mezinárodní komunikaci nám angličtina sice zjednodušuje, ale na úkor ořezávání určitých, v angličtině nevyjádřitelných, prvků. Troufám si tvrdit, že anglický jazyk rozšířený mimo anglosaské území, je prvotně orientovaný na ekonomickou stránku života a až po té na mezilidskou komunikaci. A možná právě proto nejsou detaily našich životů, zprostředkovaných v nám známém národním jazyce, pro angličtinu důležité.

Vytisknout