14. 10. 2009 / Michael Kroh
Přesně před deseti měsíci jsem psal článek o situaci okolo ratifikace Lisabonské smlouvy a charakterizoval jsem ji jako tanečky. Nyní bych už zdrobnělinu nejradši nepoužil, protože jde o pořádný tanec, přesněji řečeno sólový taneční výstup jedné osoby -- prezidenta Václava Klause. Jeho veletoče a piruety vytočily doslova celou Evropu a po zpackaném předsednictví nám v krátké době přivodily další problém.
14. 10. 2009 / Jan Hradil
V souvislosti s posledním krokem V. Klause v rámci procesu ratifikace Lisabonské smlouvy se objevilo mnoho různých, a podle mne morálně i odborně zmatených, reakcí. Chtěl bych k těmto zmatkům stručně vyjádřit to, co považuji za podstatné.
Nejprve k té odborné zmatenosti. Pobavil mne Jan Čulík, když 9. 10. osočil Jana Fischera, že nemluvil pravdu, když řekl, že vláda neměla k dispozici žádné analýzy, které by svědčily o hrozbě prolomení Benešových dekretů, protože přece již byla zveřejněna analýza týmu europoslankyně Bobošíkové, a na Britských listech ke všemu byla zveřejněna analýza JUDr. J. Kuby.
14. 10. 2009 / Jan Neoral
Záměr Topolánkovy vlády nainstalovat do naší malé republiky americké radarové monstrum nevyšel.
Vše bylo už řečeno. Kdo byl účasten, ten ví, jak to probíhalo. Koho to nezajímalo tehdy, toho to nezajímá ani dnes.
14. 10. 2009
Amerika nepřijde o bohatství v důsledku dovozu energií. Nadvláda Ruska nad Evropou prostřednictvím plynu skončí. Británie zřejmě nebude trpět nedostatkem energie v polovině desátých let.
Světová konference o plynu, která se minulý týden konala v Buenos Aires, byla jednou z oněch akcí, které otřásají tím, v co jsme doposud věřili, píše v deníku Daily Telegraph Ambrose Evans-Pritchard. Pokrok v technologiích, které dokáží získávat plyn ze dna moří, vytvořených živičnými břidlicemi a metanem se dramaticky zrychlil. Změnilo to globální energetickou rovnováhu rychleji, než to kdokoliv očekával.
Generální ředitel ropné firmy British Petroleum konstatoval, že prokazatelně existující rezervy zemního plynu po celém světě vzrostly na 1,2 biliony barelů ropného ekvivalentu. To poskytne světu energie na 60 let - a ty rezervy přitom rychle rostou.
14. 10. 2009 / Zdeněk Hron
Až na mě kapr ticha promluví,
statečně, i když nehrdinně
půjdu a po šupinách, Pánbůh ví,
pohladím rybník po hladině.
ze sbírky Škvírou v žaluzii, Dybbuk, Praha 2008 vybrala Hanka Tomšů
14. 10. 2009 / Tomáš Koloc
Na sedmém dílu seriálu Vyprávěj, který se zabýval 21. srpnem 1968, jsem podle svých historických znalostí neshledal žádné větší věcné chyby. Až na to, že se mi zdálo, že už jsem to někde viděl. Zápletka s vojáky, jež si mladíci na dolním toku Vltavy spletou se statisty, kteří tenkrát v kraji natáčeli film Most u Remagenu, babi, taktizující v kuchyni, co se má dělat, a jak rychle nakoupit zásoby: celé záběry (a nejen záběry, i Nina Divíšková v roli babi) byly totožné se záběry rok starého (a nužno dodat, že úplně stejně slabého) českého filmu Anglické jahody.
14. 10. 2009
Ta exhibice vzdělanosti Karla Dolejšího, která je pro obyčejné nevzdělance nesrozumitelným mumláním promíseným s hrdelními zvuky křepčícího šamana, jaksi opomíjí jedno prastaré zaklínadlo mezilidských a tím i mezistátních vztahů. "Důvěřuj, avšak prověřuj", napsal čtenář Karel Novák.
14. 10. 2009 / Rudolf Převrátil
Nepovažuji za potřebné oživovat polemiku o selháních či úspěších iniciativy Ne základnám, která před několika týdny probíhala v Britských listech. Jde mi o to, že text Sama Graeme Beatona nabízí ukázku některých omylů, kterých se dopouštějí kritikové této občanské iniciativy, byť by psali s nejlepšími úmysly. A protože vyjasnění těchto věcí má význam pro další pokračování odporu proti militarizaci Česka a Evropy, dovolím si pár poznámek.
14. 10. 2009 / Jan Čulík
Fascinuje mě argumentace lidí z Česka, když kdokoliv, kdo je seznámený s poměry zvnějšku, poukáže na to, že jakákoliv aktivita musí být v dnešním globálním světě mezinárodní. Opakovaně slyšíme, že tomu tak není, že záleží na domácím prostředí a vůbec, hnutí Ne základnám bylo obrovsky úspěšné a neoslabujte jeho význam kritikou!
14. 10. 2009
Z dob, kdy se dělila federace, zůstali v české a slovenské politice dva lidé - Klaus a Mečiar. I když měli k sobě vždycky blízko, teprve teď se český prezident úplně zmečiarizoval. Stalo se to tehdy, když prohlásil, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše, ani když Ústavní soud podruhé potvrdí, že smlouva není v rozporu s českou ústavou, komentoval situaci v ČR pro deník Sme Marián Leško.
14. 10. 2009
LVI│ Americká a izraelská média v uplynulých dnech informovala o záměru Saúdské Arábie koupit nejmodernější ruské systémy protivzdušné obrany S-400. Cílem je odradit Moskvu od prodeje méně pokročilých zbraňových systémů do Íránu a současně vybudovat efektivní ochranu proti případnému íránskému raketovému útoku. Tyto informace potvrdili také vojenští představitelé a respektovaní analytici ze zemí Perského zálivu.
POZNÁMKA NA OKRAJ:
14. 10. 2009 / Uwe Ladwig
Hans Meinhardt a Alfred Gierer, vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční biologii v Tübingenu, se zajímali mimo jiné i o schránky mořských plžů -- a přišli přitom na matematický vzorec, který nepopisuje pouze jejich vzorky, ale také úplně jiné přírodní a společenské jevy. Holger Dambeck o tom psal na serveru Spiegel Online a poskytl mi tím námět k této poznámce, protože podle mého přitom podlehl základnímu, ale dost rozšířenému omylu o vlivu matematiky...
14. 10. 2009
Jako obyčejný občan tohoto státu, který se ještě za dvacet let nestačil plně vyprofilovat, musím autorovi článku Život v klausuře: Den prvýříct pouze jediné. Fandím Klausovi přes všechny negativní stránky jeho osoby, protože za současného stavu je pro mě jako občana přijatelnější žít pod jeho monarchií, jak ji autor nazývá, dokonce by bylo příjemnější žít v režimu Husáka kolem roku 1980, než žít v jednotné kolonii vznikajícího fašismu. Přesný výklad slova fašismus snad nemusím autorovi vysvětlovat, napsal čtenář Jiří Hečko.
14. 10. 2009
Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo návrh energetické koncepce. Podle Centra pro dopravu a energetiku, sdružení Calla, Greenpeace a Hnutí DUHA navrhuje ministr Tošovský návrat k energetice minulého století. Plánuje například prolomit limity těžby a rozšířit tak uhelné velkolomy nebo těžit uran. Nová koncepce navíc nepočítá s dostatečným snížením exhalací skleníkových plynů. Podle vědeckých doporučení musejí velcí znečišťovatelé jako Česká republika omezit emise minimálně o 80 % do roku 2050, ale koncepce počítá s redukcí o 30 % nižší.
14. 10. 2009
MEDIAFAX│ Norský Nobelův výbor v úterý porušil tradici, podle které se jeho členové nevyjadřují ke svým verdiktům. Předseda výboru v rozhovoru pro agenturu AP hájil rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír v roce 2009 americkému prezidentovi Baracku Obamovi.
14. 10. 2009 / Vít Klíma
První vlna realitní krize zasáhla sektor rezidenčních nemovitostí (nemovitosti určené k bydlení). Na obzoru se rýsuje druhá vlna krize, zasahující tentokrát komerční nemovitosti. Půjčky poskytnuté tomuto sektoru činí 1,3 bilionu USD (NY Times, 10. října. 2009). Stanou se onou pověstnou jiskrou zažehávající druhou vlnu celosvětové finanční krize, nebo se ji podaří v USA včas uhasit?
14. 10. 2009
Pomalu se blíží výročí 17. listopadu 1989. Zajímala by mě široká prezentace názorů na polistopadový vývoj. Zejména schází názor mladé generace, a to jak na současný stav, tak i na budoucí vývoj v našem státě. Velmi jsem se podivoval nad tím, že např. k situaci na plzeňské právnické fakultě absentuje názor studentů. Teprve včera jsem zaznamenal jakési vlažné reakce. A přitom, tento stav se zejména týká stovek mladých lidí, nejen na univerzitě v Plzni, ale nedělejme si iluze, podobná situace je více či méně na všech fakultách, hlavně na soukromých VŠ. Nutí mě to k názoru, že jim snad tento stav i vyhovuje, píše čtenář František Kusák.
14. 10. 2009 / Marie Haisová
Český skepticismus má proti konání konferencí mnoho námitek, počínaje kritizováním nákladů a konče negativním hodnocením akademického teoretizování. Pro konání mezinárodních setkání hovoří příležitost potkat zajímavé lidi, vyslechnout názory, které z médií běžně nezaznívají, dopřát si luxus reflexe sebe i světa.
V neděli skončila v Praze několikadenní mezinárodní konference žen na téma "Moudrost v akci", v pondělí se začala řešit "Demokracie a svoboda v multipolárním světě" na Fóru 2000. Jelikož největším tématem české společnosti bývá politika, tak z mnoha myšlenek a nápadů, které zazněly, předám dva inspirativní.
14. 10. 2009 / Jiří Baťa
Jako v mnoha předchozích veřejných vystoupeních, prohlášeních, sděleních a jiných proklamací Václava Klause, s ohledem na jeho bohatou, ne vždy příliš našemu státu a občanům prospěšnou politickou činnost, jsem všechna tato sdělení vždy bral s despektem. Snad až na pár výjimek, neboť jinak V.K. jako personu i jako prezidenta nemusím. Tentokrát však musím konstatovat, že jeho tzv. "faux pas" stran zdržování podpisu LS je čin, hodný státníka. Ač se to zdá jako silné slovo, trvám na tom. Podotýkám, že jenom tentokrát.
13. 10. 2009 / Karel Dolejší
Nemoc, která tuto zemi latentně sužovala mnoho let, propukla naplno: Prezident překročil ústavní pravomoce a odmítl podepsal Lisabonskou smlouvu, čímž v očích Evropy definitivně udělal z České republiky osamělou, zaostalou, hloupou postkomunistickou zemi, která si neumí spočítat poměr sil ani najít významnější spojence, jejíž titulární hlava ve jménu "suverenity" soustavně šíří stížnosti na údajně zhůvěřilé zahraničí - a přitom bezohledně hromadí osobní moc a porušuje zcela suverénně vzniklé zákony vlastní země.
13. 10. 2009 / Josef Mikovec
Na téma funkce, role a vlivu masmédií, především televize a filmu, existuje nespočetně studií, článků a teorií. Ty které se snaží o důsledný objektivismus bez hodnocení a zařazení, což se vylučuje, až po ryze úzce politické nebo subjektivní. Jejich ideologičnost, chtěná či nechtěná, stejně jako chtěná či nechtěná ideologičnost a politická funkce filmu a televize, je povětšinou neviděna a/nebo popírána.
13. 10. 2009 / Ivo Šebestík
Víte, co je to demokratický deficit? Stojí za to dát si chvíli práci a podívat se na toto podivuhodné slovní spojení podrobněji. Máme totiž co do činění s pojmem sestrojeným nejenom důmyslně, ale i podivuhodně účelně. Demokratický deficitje výraz, který v sobě zahrnuje schopnost v jediném okamžiku jednu a touž věc potvrdit i popřít. Říct, že je něco demokratické, a zároveň, jedním dechem, dodat: "ale ta demokracie má deficit". "To auto je v nejlepším pořádku, ale nemá motor". Nebo: "Ten nafukovací člun je plně připraven k plavbě. Drobného průstřelu brokovnicí vpředu si, prosím, neračte všímat." A tak podobně.
13. 10. 2009 / Sam Graeme Beaton
Jako stoupenec iniciativy Ne základnám během svého krátkého letošního pobytu v České republice jsem četl se zájmem debatu v Britských listech ohledně toho, zda tato organizace dosahuje svých cílů efektivně a zda by měla rozšiřovat svou aktivitu mimo Českou republiku do mezinárodního společenství.
An English version of this article is in
13. 10. 2009 / Ľuboš Blaha
Od volieb do Európskeho parlamentu prešlo už viac ako sto dní, ale európska sociálna demokracia stále neprišla s nijakým vysvetlením svojho fatálneho zlyhania. Západní socialisti sa po neúspešných voľbách spokojne vybrali na letné dovolenky a všetko nasvedčuje tomu, že uspatou sociálnou demokraciou v Európe nepohne ani strašidelné faux pas, ktoré utrpela. Pritom siedmy jún 2009, keď vyhlásili výsledky volieb do EP, možno celkom bez ostychu označiť za "jedenásty september" európskej sociálnej demokracie.
13. 10. 2009 / Ladislav Žák
Titulek mého příspěvku je reakcí na jazykovědný koutek Františka Řezáče, ve kterém popisuje význam slova „vošajstlich“. Jako rodák ze Sudet potvrzuji, že slovo má zmíněný význam a provázelo mne z úst prarodičů i rodičů prakticky celý život. Jen u nás se v souladu s titulkem vypouštělo „t“ a výraz tedy zněl „vošajslich“.
Jak výše uvedeno, pocházím ze Sudet a dětství a mládí jsem prožil v nemovitosti „po Němcích“ a tudíž není žádných pochyb, že Lisabonská smlouva je v souvislosti s Benešovými dekrety „vošajslich“ a jen blázen by to u evropských soudů nezkusil, i když je možné připustit, že možná neuspěje, protože k věci došlo před vznikem EU, byť ani tuto eventualitu někteří nevylučují. V každém případě to ovšem nadělá mnoho zlé krve o nějakých těch škodách z předběžných opatření ani nemluvím.
13. 10. 2009 / Milan Dubský
Mnohé z Topolánkových výstupů, řečí a proklamací jsou nehorázné slátaniny. Jsou na úrovni pivního diskutéra v hospodě. Neberu mu jeho názory a nezavrhuji ho. Tak jako nezavrhuji Xtého diskutujícího v X hospodách v Česku. Ale takovéto názory by neměl pronášet expremiér, expředseda při střídání předsednictví EU, předseda vlivné parlamentní strany.
Odvolávat chce ministry, které navrhla ODS do vlády, když premiér Fischer bude pokračovat v levicové politice. Co je to za blábol.
13. 10. 2009 / Miloš Dokulil
Kdo by se nedivil, že letošní Nobelovu cenu míru dostal zrovna Barack Obama? (A dávají se nutně ceny a vyznamenání nutně jen za neoddiskutovatelné výkony?) Pokud musel mít výbor, který pak o této ceně rozhodoval, návrhy na stole krátce po nesmlouvavém, razítkem stvrzeném 1. únoru 2009, kdy se v prezidentském křesle nový prezident USA ještě neohřál, jaké asi mohly být argumenty, jimiž by při vážení zásluh jednotlivých kandidátů na tuto prestižní cenu nesporně vynikaly právě ty Obamovy?
13. 10. 2009 / Miloš Dokulil
Málem nikdo ty dekrety nenazývá "prezidentskými", jakými měly být v mimořádných poměrech 2. světové války a krátce po ní. Celkem tu jde o 143 dekretů od roku 1940, z toho 98 po návratu do vlasti. Mnohé z těchto dekretů měly závažné majetkové důsledky pro vymezené skupiny občanů . Vlastnická práva pozbyly podle dvou dekretů (z 21. 6. a z 20. 7. 1945) příslušníci německé a maďarské národnosti žijící na území ČSR, s výjimkou loajálních (na základě doplňujícího dekretu z 25. 10. 1945), a to konfiskací majetku bez náhrady. (Se zpětnou účinností byly dekrety prezidenta Beneše potvrzeny ústavním zákonem z 28. 3. 1946.) Státoprávně probíhaly zmíněné aktivity ve jménu zcela odlišného subjektu, než jakým je dnes Česká republika!
13. 10. 2009
Tlak na vědce, aby jejich výzkum produkoval komerční zisky, ohrožuje podstatu výzkumu, zatlačuje do bezvýznamna čistý výzkum a nutí univerzity, aby se chovaly jako komerční podniky. Vyplývá to z výzkumu, zveřejněného v Británii v pondělí.
Nezávislá organizace jménem Scientists for Global Responsibility (Vědci za globální odpovědnost) argmentuje, že vládní politika "vnutila univerzitám podnikatelskou agendu". Ta ochromuje jejich otevřenost a nezávislost. Organizce požaduje, aby nové britské ministerstvo pro podnikání, inovace a kvalifiaci bylo rozděleno.
12. 10. 2009 / Karel Dolejší
Během dnes začínající třídenní návštěvy americké delegace vedené ministryní zahraničí Hillary Clintonovou v Rusku budou na pořadu jednání celkem tři témata: Koordinace postupu obou zemí ve věci íránského jaderného programu, nová smlouva o strategických jaderných zbraních, k jejímuž podpisu by mělo dojít do konce roku, a otázka nové konfigurace amerického protiraketového systému v Evropě. Zdá se, že v íránské otázce panuje takřka shoda, neboť - alespoň podle dobře informovaných zdrojů deníku Kommersant - Moskva má už jasno v tom, za jakých podmínek by v Radě bezpečnosti OSN neblokovala sankce proti Íránu. V otázce nástupkyně smlouvy START však zdaleka tak jasno není - a ve věci protiraketové obrany (PRO) po nedávných výrocích náměstka ministra obrany pro mezinárodní bezpečnost Alexandra Vershbowa o možnosti umístit protiraketový radar na Ukrajině panují opravdu značné nejasnosti. Moskva vyjadřuje rostoucí nelibost nad zjištěním, že podle nové konfigurace systému by v blízkosti jejích hranic mělo být rozmístěno ještě více antiraket a bojových lodí než podle původního rozvrhu z éry prezidenta Bushe.
An English version of this article in
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
8. 10. 2009
Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.
V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a