Saúdská Arábie má zájem o systémy S-400

14. 10. 2009

Jak známo, Írán jeví značný zájem o pořízení ruského systému protivzdušné obrany dlouhého dosahu S-300. Jednání s Moskvou na toto téma probíhají už několik let, ale Rusko je současně pod silným tlakem západních států a Izraele, aby tento obchod nerealizovalo. K tomu by mohl přispět i lukrativnější kontrakt se Saúdskou Arábií, říkají diplomaté ze zemí Zálivu.

„Saúdové nechtějí, aby se tento komplet dostal do Íránu nebo Sýrie,“ prohlásil Theodore Karasik, ředitel výzkumu Institutu pro vojenskou analýzu Blízkého Východu a Zálivu, jenž sídli v Dubaji. Dle egyptských zdrojů jde především o finance: „Rusko chtělo prodat S-300 do Íránu hlavně kvůli penězům, avšak dohoda se Saúdskou Arábií má vyšší hodnotu,“ uvedl nejmenovaný egyptský představitel a dodal svůj odhad, že kontrakt mezi Moskvou a Rijádem týkající se koupě S-400 by se mohl pohybovat mezi čtyři a sedmi miliardami dolarů.

Pořízení S-400 však může být jen částí ještě mnohem větší smlouvy na prodej ruské vojenské techniky do islámského království. Už na konci srpna informovala ruská agentura Interfax, že Saúdové hodlají koupit ruské zbraně za nejméně dvě miliardy dolarů, mezi nimi 150 vrtulníků (30 útočných Mi-35 a 120 transportních Mi-17), přes 150 tanků T-90S, 250 bojových vozidel pěchoty BMP-3 a „několik tuctů“ systémů protivzdušné obrany. Smlouvy mají být podepsány „ještě tento rok“, uvedl nejmenovaný zdroj pro Interfax.

Saúdská Arábie již vlastní komplexy protivzdušné obrany z Francie a USA (včetně známého typu Patriot), ovšem S-400 se pokládá za účinnější a má rovněž vyšší dosah. (Je však nezbytné uvést, že mnohdy uváděný maximální dosah S-400 mající hodnotu 400 km je platný jen s nejvýkonnější řízenou raketou 40N6, která ale zatím není ani ve výzbroji Ruska, protože se teprve zkouší, a proto není pravděpodobné, že by byla v dohledné době uvolněna pro export; pozn. LVI)

Pořízením ruských zbraní by Saúdská Arábie výrazně diverzifikovala dodavatele výzbroje pro svoje ozbrojené síly, které dnes jsou vybaveny především americkou, francouzskou a britskou technikou. Někteří odborníci tvrdí, že Saúdové jsou nespokojeni s problémy, které se objevují při nákupu techniky od tradičních dodavatelů, zejména s byrokracií a politizací, jež doprovází povolování zbrojních exportů ve Washingtonu. (Dříve vřelé vztahy Spojených států a Saúdské Arábie v posledních letech zřetelně ochladly, což souvisí především s prominentní rolí občanů Saúdské Arábie v globálních teroristických sítích; už nejsou nijak vzácné hlasy, které označují tuto zemi v nejlepším případě za nespolehlivého spojence a v nejhorším případě i za nepřítele USA, s nímž by se mělo podle toho nakládat; pozn. LVI) Na druhou stranu, dobře informovaný blog DoDBuzz tvrdí, že se Saúdská Arábie blíží uzavření dohody o zakoupení 72 amerických stíhacích letounů F-15E s pokročilými radary a výzbrojí.

Jiní odborníci zase upozorňují na možnost, že ještě není známo, pro jakou složku ozbrojených sil Saúdské Arábie jsou vlastně ruské bojové vrtulníky, tanky, obrněná vozidla i další technika určeny. V této souvislosti poukazují hlavně na nepříliš známý, avšak intenzivní mocenský boj, jenž existuje mezi silnou saúdskou Národní gardou (která podléhá přímo králi), ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra. (O loajalitě „regulérní“ saúdské armády a policie vůči režimu panují důvodné pochybnosti a experti tvrdí, že saúdská monarchie se fakticky opírá o výborně vycvičenou a vyzbrojenou Národní gardu; její spolehlivost ovšem zase závisí zejména na tom, že je mimořádně dobře placená; do jisté míry jde o jednotku žoldnéřskou, protože v ní působí i řada cizinců, mj. Pákistánců; pozn. LVI)

Rijád sdílí názor, že íránský jaderný program ve skutečnosti směřuje k získání jaderné zbraně, a společně s Izraelem je přesvědčen, že západní tlak na Írán zatím selhává. V každém případě je zřejmé, že saúdský zájem o S-400 je spojen s íránskými ambicemi. Kromě budování obrany proti íránským útočným kapacitám může jít o snahu Saúdské Arábie vytvořit kanál pro nátlak na Rusko, aby přestalo íránské ambice podporovat.

Dle egyptských zdrojů se saúdský ministr zahraničí princ Al-Fajsal intenzivně účastní „zákulisních“ snah působit na USA a jiné západní země, aby všemi prostředky zabránily Íránu v získání nukleární zbraně, ale Saúdové současně tuší, že to patrně stejně nepovede k úspěchu. Stejný zdroj ze zpravodajské služby Egypta totiž říká, že kvůli Íránu už Saúdové zpravodajsky spolupracují s Izraelem, a navíc potvrdil zprávy některých arabských médií, že saúdská vláda tajně udělila izraelským letounům právo přeletu nad saúdským územím v případě operace proti Íránu.

Pozn. LVI: Rozvoj íránských kapacit v oblasti balistických raket, jakkoli je jeho reálná úroveň sporná, evidentně silně přispívá k zájmu zemí v regionu pořizovat si výkonné raketové systémy protivzdušné, resp. protiraketové obrany. Např. Spojené arabské emiráty už uzavřely smlouvu na americké systémy THAAD a po kvalitních protiraketových střelách se ohlíží také Turecko a Egypt; o zájmu obou států o ruské systémy řady S-300/400 již Britské listy informovaly. Vedle ruských a amerických typů je však ve hře i evropský Aster 30 (neboli SAMP/T) a čínský HQ-9, potencionálně i izraelsko-americký Arrow. Zbrojovky celého světa by zřejmě měly Íránu tajně poděkovat za vynikající podporu poptávky.

Saudis eye Russian air defence system: analysts ZDE

Vytisknout