Poznámky a otázky pro Štěpána Kotrbu

16. 9. 2009

2. Unikla mi vaše myšlenková zkratka mezi původním tématem (to chápu jako "má se za nesprávné názory trestat?") a vaší úvodní tezí "Neodůvodněná tolerance k projevům násilí při uplatňování nacionalismu a xenofobie už k fašismu vedla". Postulujete, že "verbální hlásání nesnášenlivosti a nadřazování rasy" [sic!] je ekvivalentní "projevům násilí"? Nebo jste se dopustil přešlapu a vyvracíte něco, co nikdo nezastává a nikdy ani neřekl?

Obecně mi připadá zábavná představa, že fašismus v Evropě vznikl v důsledku nějaké tolerance protidemokratických názorů (slyšel jsem i formulace -- ne od vás -- že "demokracie je principiálně slabá a nedokáže se ochránit proti protidemokratickým názorům"). Je v tom skryta intelektuálně-romantická představa "otrávené ideje", která když kolem "prostého člověka" projde, tak jej proti jeho vůli uchvátí a on je touto ideou sveden na scestí; je proto potřeba jej od "otrávené ideje" uchránit, nejlépe tím, že tuto ideu prostě zakážeme.

Takhle to přece nebylo. Nebyly masy spokojených lidí, kteří si žili své spokojené životy, když tu náhle ďábelský demagog je donutil, aby svrhli své fungující demokracie a zavedli nelidské diktatury. Pokud vím, protidemokratická hnutí v meziválečné Evropě byla především důsledkem sociálních problémů. ("Najedený a spokojený člověk se nebouří.") V souladu s marx-leninskou teorií tyto problémy měly vést k podpoře komunistických stran, ale nevedly; vedly k nástupu různých populistických diktatur s nacionálními a fašizujícími prvky (v každém státě dosti odlišných). Tento rozpor musela marx-leninská teorie nějak vysvětlit... takže jsme se v hodinách občanské nauky učili o tom, jak buržoazie v zoufalé snaze uchránit svoji moc zabránila proletariátu, aby demokraticky zvolil komunistickou budoucnost, a jak demagogicky svedla německý proletariát na scestí národního socialismu.

Po pravdě, trochu mě děsí, že všichni lidé kolem mě opravdu věří tomu, že Hitler vyrobil zfanatizované davy jen svými rétorickými schopnostmi a "nesprávnými" vizemi. Pokud nechápeme, jak k tomu došlo tehdy, opravdu hrozí, že k tomu dojde znovu. Mimochodem, nebyla například NSDAP nějakou dobu ilegální -- jen několik málo let před tím, než triumfálně získala pluralitu ve volbách?

(Poznámka redakce: Nikoliv, předtím, než NSDAP získala většinu ve volbách, nebyla zakázána. Byla krátce v ilegalitě pouze po mnichovském pivním puči v roce 1923, než se naoko zřekla otevřeného násilí a uplatnila úspěšnou "nenásilnou a legální" strategii.)

4. V článku naznačujete, že je potřeba zákonem zamezovat činnosti "agresívní ultrapravici", protože už historicky víme, kam to vede. Podle stejného argumentu přeci víme, kam historicky vede politická činnost komunistických stran... Nebo měříte dvojím metrem?

Skini v ulicích vedou k Osvětimi asi tak stejně přesvědčivě, jako komunisti v parlamentu vedou ke gulagům. Bez souhlasu a alespoň dočasné podpory většiny se jim to nepovede. A se souhlasem a podporou většiny (a rozpolceností policie a armády, řekněme) se zase nemůže povést ani nikomu jinému jim v tom zabránit. Podporu většiny jim těžko seberete zákonem.

5. Úplně jste se vyhnul jedné podstatné otázce z diskuse: Je přípustné diskutovat o tom, zda holocaust měl jeden, pět nebo deset miliónů obětí? Když ne, proč vlastně ne? Jak přesně takováto (v jádru vědecká!) diskuse souvisí s "neodůvodněnou tolerancí k projevům násilí"?

Vytisknout