Obvodnímu soudu pro Prahu 2

17. 9. 2009 / Pavel Čižinský

Do vlastnického práva, zejména tedy do práva na užívání předmětu vlastnictví či na zcizení předmětu vlastnictví však nemůže být zasaženo, pokud vlastník svůj předmět vlastnictví neužívá a nikterak s ním nenakládá.

Právě tak je tomu i v projednávané věci. Dům čp. 434 č. o. 8 v ulici v Praze 2 Na Slupi – budova bývalých tureckých lázní - je již po řadu let zcela opuštěn a ponecháván bez jakéhokoli zájmu vlastníka, přičemž se lze domnívat, že cílem tohoto stavu je zchátrání a demolice tohoto domu.

Nechávat dům zchátrat nemůže být výkonem užívacího práva vlastníka. Viz k tomu též čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který zní: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem“. Mezi zákonem chráněné obecné zájmy přitom určitě patří zachovávání a údržba památkově chráněných objektů dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dům čp. 434 se nachází v památkové rezervaci, chráněné organizací UNESCO), vzhled centra hlavního města Prahy a bezpečnost osob, které prochází kolem domu.

Podezření „squateři“ tedy obecně nemohli zasáhnout do žádné ze složek vlastnického práva majitele domu čp. 434, tedy porušit ani ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a ani neexistují důkazy o tom, že by tento zájem porušit nebo ohrozit chtěli.

Nejde o sguatting

I kdyby squatting mohl být trestným činem, v daném případě nejde o squatting, tj. obsazení domu (nikdo tam nebydlel ani neplánoval bydlet), nýbrž o demonstraci ideje squatttingu.

Pojem obsazení vykládá komentář k trestnímu zákonu (Trestní zákon, Šámal, Púry, Rizman, 6.vydání, 2004, díl II str. 1462) následovně:

„Protiprávním obsazením je jakékoli vniknutí a setrvání v domě, bytě nebo nebytovém prostoru jiného bez právního důvodu. Zpravidla půjde o tzv. nastěhování se do uvedených objektů, které jsou v době jejich obsazení volné, tedy neobsazené. Stačí nastěhování nábytku do bytu nebo domu jiného, zaparkování auta do prázdné garáže, navezení materiálu nebo zásob zboží do skladu anebo umístění strojů do výrobních hal apod. Může to však být i pobyt osob v domě nebo bytě bez běžného vybavení domácnosti, pokud jim jako její zařízení slouží jen to, co tam právě mají nebo co tam k tomu účelu našly. Obsazením se rozumí delší stav, byť třeba přechodný. Nelze za něj považovat toliko přespání apod. Obsazení totiž znamená vyloučení možnosti užívání uvedených objektů vlastníkem nebo oprávněným uživatelem (např. nájemcem), neboť obsazenou věc nelze nikomu pronajmout, když pronajímatel nemůže dostát své povinnosti „přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému užívání“ (§664 ObčZ). Obsazený objekt nelze ani rekonstruovat, ba ani např. bourat apod.“

Podezřelí sqatteři však neučinili nic, co by svědčilo o zabydlování se v domě čp. 434 anebo o úmyslu tak učinit. Domem vlastně jen prošli a vystoupili pouze na střechu a na balkón domu a odtamtud vyvěsili své transparenty. Toto jednání se zásadním způsobem liší od toho, co si běžně pod nastěhováním či obsazením představujeme.

Nikdo z obviněných neužíval dům, nehodlal jej užívat, a ani v užívání nikomu nebránil.

Nešlo o obsazení ale o demonstraci, o vyjádření názoru, tedy užití ústavního práva na svobodu projevu, byť zřejmě provokativní formou (snad se již dopředu počítalo s konfliktem s policií, neuposlechnutí pokynu policisty však představuje pouze přestupek). Skutek byl možná porušením správních předpisů nebo soukromoprávním deliktem, ale nelze v něm spatřovat trestní jednání.

Nedošlo k setrvání v domě, nýbrž o využití střechy a balkonu domu k zahájení akce s názvem „týden nepřizpůsobivosti“.

Nepatrná společenská nebezpečnost činu, který je podezřelým kladen za vinu

I kdyby jednání, které je podezřelým kladeno státní zástupkyní za vinu, naplnilo znaky skutkové podstaty § 249a odst. 1 trestního zákona, nedosahuje tento čin dle mého názoru takového stupně nebezpečnosti pro společnost, která by byla vyšší než nepatrná. O trestný čin se tedy nejedná.

Při posuzování společenské nebezpečnosti je nutno vzít v potaz též následující skutečnosti:

• cílem celé akce bylo demonstrativní poukázání na zneužívání vlastnického práva a nedodržování povinností, které jsou vlastníkům uloženy ve veřejném zájmu, přičemž některé z těchto problémů jsou velmi urgentní:
• havarijní stav domu čp. 434, a to též z hlediska statiky domu (na střeše domu již rostou stromky) – dům může velmi brzy bezprostředně ohrozit život a zdraví lidí
• jednání v rozporu se zájmem na ochranu kulturních památek – dům čp. 434 je domem, na který se vztahuje ochrana dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dům byl postaven v roce 1934 architektem Janem Jarolímem, který je autorem i např. Paláce Alfa na Poříčí). Existuje závažné podezření, že cílem současného majitele je demolice domu za tím účelem, aby se tím zbavil památkově chráněného objektu a na pozemku pak vznikl prostor pro lukrativnější developerský projekt.
• nekonání státních orgánů, a to ani stavebního úřadu ani památkového odboru Magistrátu hlavního města Prahy či
• špatná privatizační rozhodnutí města Prahy – město má ve veřejném zájmu povinnost zavázat smluvně nabyvatele k tomu, aby o privatizovaný objekt řádně pečovali.
• existují evropské země, ve kterých existuje zákonná úprava oprávnění užívat objekty, které po stanovenou dobu nejsou užívány (cílem této úpravy je právě předcházení spekulantům s nemovitostmi)

Česká justice dosud squatterství netrestala jako trestný čin

Ačkoli případů užívání neužívaných objektů se již vyskytla na území České republiky řada, není známo, že by za toto jednání byl někdo již pravomocně soudně potrestán.

Squatterství je legitimní součástí veřejné diskuse, do které by trestní právo nemělo vstupovat

Squatting je – vedle svých kulturních aspektů – též formou upozorňování na problémy, součástí určité diskuse. Tato diskuse se má vést v tisku, na ulici, v kavárnách i jinde. Nemají do ní však vstupovat orgány činné v trestním řízení.

Autor je advokát

Koncept obhajoby vznikl s využitím podnětů od advokáta Pavla Uhla a od Jakuba Poláka