■ ■ ■

10. 8. 2009 / Jaroslav Seifert

A co teď k čertu!
Chromý o berlích
jsem na konci svých cest,
svých zmatků, bludů, trapných zbabělostí.
Polštářek z hoblovaček
už mám povlečen
a někde blízko cítím ostrý pach
černého laku.

Tolikrát jsem si hrával se slovy,
když psal jsem o smrti.
Papíru už jsem popsal dost,
teď ji mám za dveřmi.

A zaklínám svou noc, která se přibližuje.
Ať jasmínová pleť,
která je vykroužena dlaněmi,
oběma najednou,
nerozplývá se příliš překotně,
a ať se skloní níž, hebká a vlahá,

ať září, ať -
Ale škoda slov!

Ze sbírky Koncert na ostrově, Československý spisovatel, Praha 1986 vybrala Hanka Tomšů.

Vytisknout