Raketa CSS-5.

Čína vyvíjí protilodní balistické rakety

20. 7. 2009

KD│ Čína se snaží získat schopnost zabránit útočnému uskupení amerického námořnictva soustředěnému kolem letadlové lodi (carrier strike group, CSG) v intervenci do případného konfliktu o Tchajwan - a za tím účelem vyvíjí unikátní systém využívající protilodní balistické rakety (anti-ship ballistic missile, ASBM). Na základě analýzy celé řady čínských zdrojů se zdá, že ČLR je poměrně blízko testování, zavádění či rozmisťování zbraně, jakou žádná jiná země nevlastní. Podle amerických vládních zdrojů má být protilodní raketa vyvinuta z rakety středního doletu s motorem na tuhé pohonné hmoty CSS-5/DF-21D. Tento nosič má dolet více než 1 500 kilometrů a může tak ohrožovat lodě v Západním Pacifiku a potenciálně mění vojenskou rovnováhu v oblasti, informoval Andrew S. Erickson pro China Brief.

Po mnoho desetiletí americké námořnictvo využívalo letadlové lodi jako pohyblivé základny vojenské moci po celém světě, včetně Tchajwanského průlivu. Když po čínských manévrech v letech 1995-1996 USA odpověděly rozmístěním bojových uskupení zahrnujících letadlové lodě USS Nimitz a USS Independence, Číňané si uvědomili, že na tento krok nemají žádnou účinnou odpověď. Proto začali vyvíjet protilodní prostředek dlouhého dosahu. Protilodní balistická raketa má být pouze jedním z mnoha nových zbraňových systémů vyvinutých po krizi z let 1995-1996. Všechny dohromady mají Číně poskytnout bezprecedentní kontrolu nad spornými periferními oblastmi, zčásti prostřednictvím zabránění přístupu amerických sil do kritických oblastí v době konfliktu. Dochází k tomu využitím čínských silných stránek proti americkým slabinám. Protilodní balistická raketa však vyniká nad tichými ponorkami, protilodními střelami s plochou dráhou letu a námořními minami, protože potenciálně může zabránit USA ve splnění jejich spojeneckých závazků.

Čína využívá půlstoleté zkušenosti s vývojem balistických raket, chce tyto rakety odpalovat z vysoce mobilních pozemních platforem a hodlá s nimi ohrožovat cíle stovky kilometrů vzdálené od vlastních břehů. Zdá se, že tak získá schopnosti, jimž je velmi těžké čelit a současně schopnost zabránit v přístupu jednotkám nacházejícím se ještě za hranicí dvousetmílové Výlučné ekonomické zóny (Exclusive Economic Zone, EEZ). Zdá se přitom, že návratové těleso použité v projektu ASBM je nápadně podobné návratovému tělesu někdejší americké rakety Pershing II.

Čínské schematické diagramy ukazují letovou trajektorii s naváděním ve střední fázi a v terminální fázi letu. V terminální fázi musí raketa manévrovat, aby se vyhnula protiopatřením a navedla se na pohyblivý cíl, čímž se liší od většiny ostatních balistických raket s fixní trajektorií. K navedení má sloužit sofistikovaná síť pozemních a orbitálních senzorů včetně radarů schopných detekovat cíl za horizontem. Nejpravděpodobnější je užití aktivního radaru a výběru největšího cíle v konečné fázi. Způsoby operačního nasazení proti letadlovým lodím stanovuje publikovaný manuál, který hovoří o:

  • rušení palebnou silou (zásah lodního uskupení)
  • frontálním odstrašování palebnou silou (salva vystřelená před uskupení jako výstraha)
  • křídelním palebném vypuzování (kombinace stíhání námořnictvem ostřelování s cílem vytlačit z protivníka z nejohroženějších oblastí)
  • útoku s využitím koncentrované palby (zásah hlavní letadlové lodi jako "velkým kladivem")
  • informačním útoku (elektromagnetické vyřazení systému řízení a velení)

Celý článek v angličtině:ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.7. 2009