Důchodce píše mladým

25. 6. 2009 / Ivo Krieshofer

Podívejte se však na poválečná léta jinýma očima.

Skončila II. světová válka, která přinesla miliony mrtvých na obou stranách fronty. Komu prospěla? Ne těm, co bojovali a umírali přesvědčeni o své pravdě. Na válce vydělali především velcí průmyslníci a zbrojaři, zejména v USA. Vydělávali nejen na bombách svržených na Německo, ale zisky jim plynuly i ze zbrojní výroby v Německu. Lidé v Evropě si po obou válkách uvědomili podíl vojenskoprůmyslového komplexu a neviditelných finančních kruhů na jejím rozpoutání a rozhodli se omezit jeho vliv znárodněním bank, dolů a těžkého průmyslu. V zemích obsazených Rudou armádou šli ještě dále, pokusili se zničit celý kapitalistický systém. Většina obyvatelstva s tím souhlasila. Komunisté, kteří stáli v čele tohoto revolučního počinu, však byli dirigováni paranoidním Stalinem a jeho klikou a zrůdný sovětský systém zdegeneroval veřejný život. Troufám si však tvrdit, že idea spravedlivého socialistického státu vydržela. V r. 1968 revoltující lidé v ČSSR návrat kapitalismu ve své většině nechtěli, jen socialismus "s lidskou tváří", bez stalinských deformací. Sám V. Klaus připouští, že ještě v r. 1989 o návrat kapitalismu usilovala tak 3 % obyvatel ČSSR a chlubí se, že právě on národ přivedl na cestu tržního hospodářství bez přívlastků.

Rodiče a prarodiče současné produktivní generace byli vychováváni k tomu, aby veškeré jejich počínání sloužilo ku prospěchu celého národa, celé společnosti. Pro tuto ideu byli ochotni přinášet i osobní oběti. Zdarma pracovali na brigádách, předkládali zlepšovací návrhy, stavěli svépomocí prodejny i domy, soutěžili o nejlepší výsledky své práce. Pravda, někdy z nadšení, jindy z vypočítavosti a leckde i ze strachu. V r. 1968 dokonce uspořádali živelnou dobrovolnou sbírku na zlatý poklad republiky, do níž věnovali desítky kilogramů zlata a drahých kamenů z rodinného majetku.

V dnešní době je veleben jedinec, který dokáže dosáhnout zisku, ať to stojí cokoliv. Uznávat tradiční "křesťanské" hodnoty a řídit se jimi je handicap, úspěch mají především lidé tvrdí, bezohlední a s ostrými lokty. Hrdinou dneška není člověk dbající o blaho všech, ale hazardér, individualista, lhář a násilník budící hrůzu -- nebo i obdiv. Propaganda udělala ze socialisty, "socana", nadávku, synonymum vraha Milady Horákové a stoupence Klementa Gottwalda. Strach mnohých podnikatelů, že by mohli opět přijít o majetek, nezná hranic, a proto se snaží znevážit jakoukoli snahu o sociální pokrok.

Kapitalistický hospodářský systém má za sebou zhruba 400 let své existence. Ta také nebyla jen procházkou růžovým sadem. Zahrnuje koloniální výboje, vyvražďování celých národů, americké otrokářství, oběti krize, bezpočet krvavých válek s miliony mrtvých, atp. Pokusy o socialismus trvají cca 140 let, počítáme-li Pařížskou Komunu jako první reálnou zkoušku.

Ruská cesta se neosvědčila, český pokus umrtvily tanky "bratrských" armád. Dejme myšlence na vybudování sociálně spravedlivé společnosti, "zemského ráje", šanci ještě alespoň tak dlouhou, jako dostal kapitalismus!

Vytisknout