Projekt rekonstrukce vily dokončen není, Omnia nemá zkušenosti s rekonstrukcí modernistických objektů

9. 6. 2009

Reakce Jana Sapáka na článek Marka Tichého V případě vily Tugendhat se o žádný podvod nejedná
1. Sapák uvádí, že projekt je jen z 85% hotový. Není to pravda, projekt byl ještě PŘED pravomocným rozsudkem z 22. 11. 2006 (pro nás překvapivým a nesprávným) zcela dokončen, což dokládá předávací protokol.

Projekt, v daném případě je to také plnění smlouvy, hotov nebyl a není. Chybí všechny dozory, což je (ale pozor), také projektování. Je to závěrečná část projektu, je to aktivní část, při které se upravují či doplňují některé části projektu. Je to asi něco jako střih u filmu. Představuje nejméně 2 roky práce a finanční plnění ve výši 1.190.000,- Kč. Projekt prostě hotov není. Smlouva splněna není. Protože všechny normativy považují nepochybně autorský dozor za součást projektu. Rozsudek je platný okamžikem vyhlášení. Kdo chce být poslušen práva, ten podle něj jedná. Hra na právní moc je jen oddalování a chytračení. Ještě v den vyhlášení rozsudku poskytl předseda senátu rozhovor televizi, což ještě téhož dne věděli všichni, jež to zajímalo. Vedle toho byli všichni, kterých se to týkalo, informováni druhý den písemně. Prováděcí část projektu byla v tu chvíli sotva rozpracována.

Mohu předložit smlouvu, podmínky soutěže i předávací protokoly.

2. S. uvádí, že Omnia byla neznámou firmou. Tento subjekt ale ještě před soutěží úspěšně dokončil např. projekt obnovy a restaurování vělké části zámku v Kroměříži (památka Unesco), projekt obnovy pláště zámku v Lednici (památka Unesco) a projekt restaurování pláště Národního divadla v Praze - o takových prestižních památkových zakázkách si mohl a může druhořadý provinční architekt Sapák nechat pouze zdát.

Možná je pravda, že ARCHATT nebo OMNIA dokončily opravu fasády zámku v Kroměříži, ovšem ani přesto tito architekti známí nebyli. Možná si to ale přáli. To je lehce ověřitelný fakt. Mimoto oprava fasády renesančního zámku nemá technologicky nic společného s opravou moderní architektury.

Mě naopak ani ve snu nenapadlo, že bychom se účastnili veřejných, vlastně státních zakázek, o jejichž zadání prakticky nikdo (mimo ARCHATT nebo OMNIA) nevěděl. Mimoto nás zajímá především moderní architektura, ať již novostavby či její restaurování. Měli jsme v onu dobu již 13 referencí z oboru rekonstrukcí moderní architektury.

3. S. uvádí na mnoha místech, že byl užit podvod, nás označuje za podvodníky. Neustále s tím opruje jako s faktem, nijak to však nedokládá. Naopak na základě trestního oznámení, které sám inicioval, byla věc přešetřena protikorupční policií a bylo shledáno, že nic podvodu nenapovídá. Na vysvětlenou - to, co neustále vydává za nezákonnost a silný důvod k vyloučení je: že v naší nabídce byla v jedné formalitě - doložení autorizace architekta, použit jeden z možných způsobů zajištění - zaměstnaneckou smlouvou s autorizovaným architektem. Byla doložena jeho autorizace. Sapák a jím ovlivněný krajský soud nakonec naznal, že se musí smluvní vztah uzavírat trochu jiným způsobem..... To je celé. Pro informaci - pan Sapák a jeho nabídka nebyla ze soutěže vyloučena, přestože se pokusil podvádět s cenou a uvedl jiné DPH! Soud ke svému právnímu (velmi spornému) názoru dospěl po mnoha letech ve chvíli, kdy již dokumentace byla ze 100% hotova - tak jaký podvod??? Snad bezvýznamná formální chyba. Ostatně město soutěž zrušilo, právě proto, že se ukázala být (zpětně) formálně chybná.

Nešlo o bezvýznamnou formalitu. Žádná zaměstnanecká smlouva neexistovala a ani by ono oprávnění stejně nezajistila. To soudy zkoumaly a prokázaly.

Slovo podvod je v článku používáno v obecném a nikoliv trestněprávním smyslu. Je naprosto obhajitelné. Koneckonců na základě rozsudků, ale nejenom jich. Trestní řízení jsem neinicioval, policie je zahájila z vlastního popudu na počátku prosince 2006. Je ale pravda, že jsem se posléze připojil (abych byl účastníkem řízení a získal procesní postavení poškozených). Není pravda, že policie prokázala že podvod se nestal (také proto, že nešetřila podvod ale pletichy ve veřejné soutěži), ale případ jen odložila pro nedostatek důkazů (..."nepodařilo se prokázat" ...), jak je již obvyklé. Nebyl prokázán především subjektivní rozměr.

Komentář tohoto typu k rozsudku soudu je asi za hranou toho co by bylo vhodné komentovat. Každý ať si učiní úsudek sám. Soudy (nikoliv jeden soud) dospěly k rozsudku (vždy) po roce a půl také k naší malé radosti, přesto je to o dosti dříve než jiné soudy. Šlo o správní rozsudky a jeden civilní. Ty jsou ještě relativně "rychlé". Dokumentace ani zdaleka nebyla v okamžiku vynesení rozsudku hotova, jen se pak závratně šturmovalo, aby se věc spláchla před tím, než přijde rozsudek "na papíře". (Pro ilustraci oproti projektu pro stavební povolení, jenž byl zpracováván po dobu mnoha měsíců, mnohem náročnější projekt (sic) byl "dokončen během dvou až tří měsíců").

4 To hlavní (vady kvality, velmi nebezpečný zásah do základů...) - nesmysl - účelově zneužitá odborná diskuze mezi námi a památkáři. Je to takto: Původní renomovaný statik, pracující pro Omnii obdržel od zadavatele závazné vstupní podklady, které určovaly stav podloží jako katastrofální. Na základě toho provedl výpočty dle závazných norem. Proto navrhl hloubkové zajištění základů - 8 cm silými mikropilotami zcela pod zemí, které by se pouze přišroubovaly ke starým betonovým patkám. Nezávislá komise poté konstatovala, že závěry vstupních podkladů, které Omnia nezajišťovala jsou nesprávné a řešení může být předimenzováno.. Proto na vlastní náklady Omnia pořídila druhou variantu, minimalistickou. Obě varianty jsou nejspíš správné, památková péče však upřednostnila sice rizikovější, ale zcela neinvazivní variantu. Pan Sapák se na tom nijak pozitivně nepodílel a vše proběhlo úplně běžným postupem. Žádnou vadu kvality dosud na projwektu nikdo nenalezl, německá sekce DOCOMOMO jej naopak při prezentaci chválila. Na konferenci Materiality byly diskutovány pouze možnosti jiného nového využití vily (a to jde mimo projektanta). Nikdo kvalitu nezpochybňoval, pochopitelně kromě p. Sapáka.

Projektant u tak významné akce (ale i u běžné) je zodpovědný za rozpoznání skutečného stavu věcí. Že jsou základy v pořádku bylo nabíledni. (Samozřejmě vyjma dvou malých patek pod schody.) To bylo ale jasné všem, kdo o věci alespoň trochu něco věděli. Průzkumy (z doby před soutěží) byly "podstrčeny", aby se nachystal kšeftík specializované firmě. Kompetentní projektant by to rozpoznal a sám vyvolal ověření. Místo těchto projektantů to musela udělat komise. Za dosti dramatických okolností (viz článek a dokument). Nemíním Vás ale zatahovat do odborných rozprav, pro které jsou tyto stránky těsné. Musím odkázat na již citovaný dokument (NPÚ 672/2007 ze 30.5.2007). Tento zásah by nenávratně zničil originální části spodku stavby.

Pravda je, že jsem se na komisi nepodílel, jasné to však bylo jak mě tak i ostatním přihlížejícím odborníkům.

Na osobní výpady nemíním odpovídat, o mé proslulosti/neproslulosti či kredibilitě naštěstí pan Tichý nerozhoduje, proto je zbytečné se tím zabývat.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 9.6. 2009