Rozhněvaní voliči zůstali většinou doma, ale nepodpořili extremisty
9. 6. 2009
Je možná obtížné říci, kdo "vyhrál" ve volbách do evropského parlamentu, ale je jasné, kdo prohrál, míní list Independent. Od Francie až po Polsko - a v Británii dramaticky - těch pár voličů, kteří se obtěžovali k volbám, zostudilo politiky z umírněné levice.
V době hospodářské recese, jakou způsobila nezřízenost a chtivost trhů, by se dalo čekat, že voliči podpoří argumenty levého středu. Namísto toho byly levostředové vládní strany tvrdě poraženy v Británi a v Portugalsku a i ve Španělsku zaznamenaly těsnou prohru. Levostředové opoziční strany odmítla Itálie a Polsko a rozdrtila je Francie. V Německu voliči odmítli sociální demokraty a poskytli pohodlné vítězství křesťanským demokratům kancléřky Angely Merkelové.
Výjimečně zaznamenala vítězství umírněná levice v Dánsku, ve Švédsku, v Řecku a na Slovensku.
Jinde určitá část hlasů, které by normálně podpořily levostředové strany, přešla na podporu extremně levicových a extremně pravicových stran. Avšak celkově voliči nepodpořili extremistické strany. Extremistické a rasistické strany zaznamenaly úspěch v Británii, v Maďarsku, v Holandsku a v Rakousku, ale kdysi mocná francouzská Nacionální fronta přišla ve Francii o polovinu svých křesel a nejxenofobnější vlámská nacionalisitcká strana měla v Belgii nejhorší volební výsledky za celá desetiletí.
Průměrná účast na volbách byla v EU jen něco přes 43 procent. Z toho vyplývá pro levostředové strany určité alibi. Dělnická třída a nižší střední vrstvy se voleb neúčastnily. K volbám přišli jen bohatí.
To možná vysvětluje paradox volebních výsledků ve Francii. Prezident Nicholas Sarkozy je podle průzkumů veřejného mínění silně nepopulární, ale jeho středopravicová strana UMP v neděli zaznamenala pohodlné vítězství.
Celkem vzato se rovnováha moci v novém Evropském parlamentě příliš nezmění. Stále bude mít hlavní slovo středopravicové seskupení Evropské lidové strany, pak kluby socialistů a liberálů. Avšak pohodlná tradice konsensuální politiky mezi oběma hlavními poslaneckými kluby bude zřejmě narušena ztrátami socialistů a příchodem poslanců z desítek nových stran, které se nebudou shodovat s existujícími velkými politickými bloky.
Celkový počet nacionalistických extremistů stoupne z 30 na 90. Velkou neznámou je například, kam se přidá Jobbik, otevřeně antisemitská maďarská strana a další podobné strany. Podle předpisů musejí mít politická seskupení nejméně 25 poslanců z nejméně sedmi členských zemí EU. Být součástí politického seskupení je důležité, protože tak dostanou poslanci nároky na financování, kanceláře a na hlasování ve výborech, které jsou nervovým centrem parlamentu.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Úterý 9.6. 2009
-
9.6. 2009 / Třetí vlna nacionalismu?9.6. 2009 / Projekt rekonstrukce vily dokončen není, Omnia nemá zkušenosti s rekonstrukcí modernistických objektů8.6. 2009 / Potřebujeme objevit oheň nebo vymyslet kolo II.8.6. 2009 / Libor MartinekBořitel i stavitel kulturních hodnot v poezii českého Těšínska Kazimierz Kaszper4.5. 2009 / Hospodaření OSBL za duben 2009