Rozhněvaní voliči zůstali většinou doma, ale nepodpořili extremisty

9. 6. 2009

V době hospodářské recese, jakou způsobila nezřízenost a chtivost trhů, by se dalo čekat, že voliči podpoří argumenty levého středu. Namísto toho byly levostředové vládní strany tvrdě poraženy v Británi a v Portugalsku a i ve Španělsku zaznamenaly těsnou prohru. Levostředové opoziční strany odmítla Itálie a Polsko a rozdrtila je Francie. V Německu voliči odmítli sociální demokraty a poskytli pohodlné vítězství křesťanským demokratům kancléřky Angely Merkelové.

Výjimečně zaznamenala vítězství umírněná levice v Dánsku, ve Švédsku, v Řecku a na Slovensku.

Jinde určitá část hlasů, které by normálně podpořily levostředové strany, přešla na podporu extremně levicových a extremně pravicových stran. Avšak celkově voliči nepodpořili extremistické strany. Extremistické a rasistické strany zaznamenaly úspěch v Británii, v Maďarsku, v Holandsku a v Rakousku, ale kdysi mocná francouzská Nacionální fronta přišla ve Francii o polovinu svých křesel a nejxenofobnější vlámská nacionalisitcká strana měla v Belgii nejhorší volební výsledky za celá desetiletí.

Průměrná účast na volbách byla v EU jen něco přes 43 procent. Z toho vyplývá pro levostředové strany určité alibi. Dělnická třída a nižší střední vrstvy se voleb neúčastnily. K volbám přišli jen bohatí.

To možná vysvětluje paradox volebních výsledků ve Francii. Prezident Nicholas Sarkozy je podle průzkumů veřejného mínění silně nepopulární, ale jeho středopravicová strana UMP v neděli zaznamenala pohodlné vítězství.

Celkem vzato se rovnováha moci v novém Evropském parlamentě příliš nezmění. Stále bude mít hlavní slovo středopravicové seskupení Evropské lidové strany, pak kluby socialistů a liberálů. Avšak pohodlná tradice konsensuální politiky mezi oběma hlavními poslaneckými kluby bude zřejmě narušena ztrátami socialistů a příchodem poslanců z desítek nových stran, které se nebudou shodovat s existujícími velkými politickými bloky.

Celkový počet nacionalistických extremistů stoupne z 30 na 90. Velkou neznámou je například, kam se přidá Jobbik, otevřeně antisemitská maďarská strana a další podobné strany. Podle předpisů musejí mít politická seskupení nejméně 25 poslanců z nejméně sedmi členských zemí EU. Být součástí politického seskupení je důležité, protože tak dostanou poslanci nároky na financování, kanceláře a na hlasování ve výborech, které jsou nervovým centrem parlamentu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout