NOVINÁŘI:

Skutečný svět je jiný. Chyba je na naší, české straně

29. 4. 2009 / František Řezáč

Po dlouhých pokusech počítačového amatéra se mi podařilo zprovoznit na internetu videotéku bavorské televize BR. Tento kanál veřejnoprávní televize byl v době normalizace mým informačním i kulturním útočištěm.

Bohužel už dnes nechytíme v Plzni žádnou německou televizi na obyčejnou anténu, protože digitalizované vysílače, konkrétně Hoher Bogen, nemají potřebný dosah. Marné byly i mé dotazy, zdali by tyto programy - ARD, ZDF a BR, na něž jsme byli zvyklí, nemohly být v nabídce našich digitálních multiplexů. Prý by to nikdo nechtěl. No, nevím. Zdejší kabelovky tyto programy samozřejmě nabízejí.

Tak tedy, zajásal jsem a považte, koupil jsem si láhev perlivého Lambrusca a oslavil návrat do své někdejší televizní vlasti. A hned jsem si dal za pravdu, bylo co slavit!

Debatní pořad BR "Muenchner Runde" za tu dobu zestárl a s ním i jeho moderátor Sigmund Gottlieb. Kdysi býval kritizován, že příliš straní CSU. Bývalý bavorský dlouholetý ministr vnitra Guenther Beckstein (CSU) krátce po Edmundu Stoiberovi šéfoval bavorské zemské vládě. Novinářský franko-německý velikán Peter Scholl-Latour pamatuje ještě krizi z roku 1929 a právě srovnání dnešní situace s minulostí a také vyostřující se sociální situace ve Francii byly tématem debaty. Té se zúčastnili dále novinář ze Sueddeutsche Zeitung Heribert Brandl a křtící biskup Anton Losinger. Prosím čtenáře, znalé německého jazyka, aby si tento pořad pustili a porovnali ho s tím, co nám servírují televize u nás.

Předpokládám, že jste z dosavadního textu pochopili, že debatující nejsou komunisté, snad pan Brandl vzhledem k pověsti svého listu může být považován za levicového liberála. Pan Beckstein na úvodní otázku moderátora, zdali lze očekávat přenesení francouzských poměrů do Německa - i s divokými stávkami a únosy manažerů - děkoval Bohu za to, že sociální systém jeho země je založen na sociálním tržním hospodářství a není takový, jako třeba v Bulharsku a - USA, kde byl nedávno na dovolené.

Pan Scholl-Latour poukázal jako pamětník úvodem na to, že nelze srovnávat s poměry před válkou, kdy se stály fronty na polévku a místo mzdy se fasoval chleba s máslem. Pak upozornil, že ostrost sociálních konfliktů ve Francii není novinkou - je to tím, že jsou tam slabé odbory a zaměstnanci pak inklinují k různým radikálním a neřízeným formám protestu proti sociální nespravedlnosti - to není případ Německa ani dnes, ani například v roce 1968. Tedy: silné a respektované odbory jsou zárukou, že se situace nevymkne kontrole.

Co by na to asi řekli čeští "pravicoví" politici a jejich novinářští komilitoni? Jak by se asi pan Moravec kroutil a skákal do řeči?

Pan Gottlieb neskákal a dal slovo panu biskupovi Losingerovi. Ten mluvil o ztrátě důvěry v tržní hospodářství, kterou způsobila třída manažerů. Ti v honbě za profitem zcela ztratili smysl pro odpovědnost a zapomněli, že podniky nejsou jen výrobnami zisku, ale společenstvím lidí, především zaměstnanců. Čím ručí takoví manažeři v případech, kdy špatnými rozhodnutími zničí existenci mnoha lidí a sami za to dostanou zlaté padáky? (Německy: der goldene Haendedruck - zlaté stisknutí ruky na odchodnou.)

Pan Brandl pak položil otázku, zdali by neměl být zaveden trestný "kapitálový zločin", když dosud toto slovní spojení v němčině - das Kapitalverbrechen - znamenalo zločin hrdelní. A tak dále a tak dále...

Měl jsem zpočátku, když jsem po letech obnovoval své spojení se světem prostřednictvím bavorské televize, obavu, zdali si ji příliš neidealizuji. Možná, že i německé veřejnoprávní televize během let, kdy jsem je nesledoval, také zdegenerovaly do polobulvární a plytké podoby. Debatní pořad Mnichovské kolo ( Muenchner Runde ), vysílaný bavorskou televizí BR pravidelně každé úterý ve čtvrt na devět večer, mne uklidnil a přesvědčil, že chyba je na naší, české straně.

Tak, jak o tom již několikrát psal pan Čulík. Naše tištěná, rozhlasová a televizní žurnalistika nám svou zaujatostí a povrchností vytváří obraz pokřivený a neúplný. Skutečný svět je jiný. Přesvědčte se sami.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.4. 2009