Financování přírodovědného výzkumu v Británii

29. 4. 2009 / Boris Cvek

Často slyším ve svém okolí diskuze o tom, jak by se měly financovat v Česku do budoucnosti přírodní vědy. V přírodních vědách (a v biomedicínském či klinickém výzkumu) se zároveň proinvestuje nesmírné množství peněz, zároveň je zde ale mezinárodně celkem dobře (a konsenzuálně) měřitelná efektivita. Ovšem kde jde o peníze, tam se stále hledají různá "ale", kličky, "specifika" atd. Zaujalo mne proto, že také v Británii dochází právě k rozdělování peněz (asi 1,5 miliardy liber) do přírodovědného výzkumu na období 2009-2010 (články "Good grades, but who gets the cash?", Nature z 1. ledna 2009, str. 13, a "Show us the money", Nature z 29. ledna 2009, str. 624-5).

52 400 akademických pracovníků ze 159 institucí bylo posuzováno v rámci Research Assessment Exercise (důkladné posuzování pomocí zahraničních oponentů z mnoha zemí), z nich: 17% získalo 4 hvězdičky ("world-leading") a 37% získalo hvězdičky tři ("internationally excellent"). Očekává se, že nějaké finance (i když minimum) zůstanou i pro dvouhvězdičkový výzkum ("internationally recognized"), zatímco jednohvězdičkový ("nationally recognized") nemá čekat nic. Zaujalo mne, že práve posuzování schopností vědců je hlavním klíčem (vedle posuzování projektů) k rozdělování peněz, a nikoli produkce institucí, která po odchodu schopných lidí jinam nevypovídá nic o tom, co daná instituce vyprodukuje bez nich.

Ve vědách o Zemi a životním prostředí se nejlépe umístily univerzity v Edinburghu a Leedsu, v biologických vědách pak suverénně zvítězila Cambridge, v chemii těsně Oxford, Edinburgh a Cambridge, a konečně ve fyzice opět zvítězila Cambridge doháněná Imperial College v Londýně.

Pokud jde o projekty (opět 159 institucí), vyberu si pro ilustraci tři základní oblasti výzkumu: fyziku (F), chemii (Ch) a biologické vědy (Bi). Zde je počet čtyřhvězdičkových projektů na britských nejlepších (z hlediska přírodovědného výzkumu) univerzitách:


University of Cambridge: F 25, Ch 40, Bi 20
University of Oxford: F 20, Ch 30, Bi 75
Imperial College London: F 20, Ch 20, Bi 20
University of Nottingham: F 25, Ch 30, Bi 10
University College London: F 20, Ch 15, Bi 15
University of Manchester: F 20, Ch 20, Bi 25
University of Edinburgh: F 20, Ch 30, Bi 15
University of Bristol: F 20, Ch 25, Bi 30
University of Durham: F 20, Ch 20, Bi 10

Research Assessment Exercise přitom letos končí a úkoly převede na Research Excellence Framework, který by se měl mnohem více orientovat na scientometrické údaje (citační ohlas publikací), aby zrychlil a zlevnil práci (převede-li se kvalita vědy na čísla, jako jsou množství citací, impakt faktory a Hirschovy indexy, může ji vypočítat stroj). Nature se ovšem ve svém editorialu v prvním letošním čísle (str. 7) postavil jednoznačně proti scientometricky založenému posuzování výzkumu (překlad BC): "Sám o sobě se citační ohlas publikací ukazuje znovu a znovu jako chabé měřítko kvality výzkumu. Ukazuje to příklad z našeho časopisu. Náš třetí nejvíce citovaný článek v roce 2007 (272 citací) představoval úvodní studii v pátrání po funkčních elementech lidského genomu. Význam tohoto článku spočívá v jen užité technice. Naopak článek ze stejného roku, který poskytuje klíčové biologické vhledy do práce protonové pumpy, která žene protony skrze buněčnou membránu, získal pouze 10 citací."

V každém případě, ať už podle citačního ohlasu nebo podle názoru nezávislých zahraničních oponentů, kolik je na našich univerzitách asi tak čtyřhvězdičkových vědců a projektů? A jsou to oni, kdo dostává nejvíce peněz? Ze své zkušenosti bych řekl, že českému reálnému prostředí by mnohem více seděl nějaký model balkánský nebo africký, nikoli ten britský...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.4. 2009