Podle jeho názoru znamená "dobrou prognózu pro německo-polské vztahy" a potvrzuje, že v Německu je "velmi silné porozumění" pro postoje Polska. Předtím Svaz vyhnanců oznámil, že stanovisko Steinbachové na svou nominaci nereflektovat bere "prozatím" na vědomí a chce tím zabránit hrozící blokádě. To však neznamená odstoupit od cílů nadační rady, které jsou vzdálené již "jen několik metrů". Za svou prezidentku však nevyšle do tohoto grémia žádného jiného zástupce, protože si nenechá "právo na obsazení místa nikým předepisovat". Svaz přitom očekává od spolkové vlády, že bude dokumentační centrum v Berlíně co "nejrychleji realizovat".

Nominace 66leté poslankyně Bundestagu za Křesťansko-demokratickou unii CDU Eriky Steinbachové vyvrcholila v minulém měsíci ostrým protestem polské vlády proti jejímu jmenování. To podal ve Varšavě na tiskové konferenci 87letý Bartoszewski, bývalý polský ministr zahraničí, patřící mezi přední polské politiky, zasazující se za přátelské vztahy s Německem. Upozornil, že uskutečnění této nominace by mohlo mít za následek zastavení řady polsko - německých projektů. Její jmenování rozhodně odmítla i řada německých představitelů. Sociálně demokratický expert na zahraniční politiku Markus Meckel to označil za zcela nepřijatelné. Již předtím kandidátka této strany na úřad spolkového prezidenta Gesine Schwanová vyzvala, aby tomu vláda velké koalice zabránila. Již tehdy vyslovila přesvědčení, že k tomuto jmenování nedojde, protože spolková kancléřka "dobře ví, jak důležité jsou německo - polské vztahy.

Steinbachová se proti těmto snahám zpočátku bránila a obvinila Polsko "z vydírání". Jako poslankyně Bundestagu od znovusjednocení Německa a prezidentka Svazu od roku 1998 je známá svými negativními postoji zejména proti Polsku a České republice. Odmítla hlasovat již v roce 1991 pro uznání současných německo-polských hranic na Odře a Nise, protože,, jak řekla, "nelze hlasovat pro tuto smlouvu, která nám vzala část naší vlasti". Rovněž kritizovala v roce 1997 přijetí "Českoněmecké deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím vývoji". V září minulého roku prohlásila, že po druhé světové válce byli na příklad Němci v Jugoslávii vystaveni "národnímu vyvražďování". Tomu předcházelo na "Dni domoviny" v Berlíně konstatování, že po skončení války byla pro Němce střední, východní a jižní Evropa "gigantickým otrokářským regionem", kde byla na denním pořádku prováděna msta a odveta.

Její kritici se ptali, jakým právem se dostala do čela Svazu vyhnanců, když sama nebyla vlastně odsunem postihnuta. Ve skutečnosti není "vyhnankyní", protože pochází stejně jako její rodiče z Hesenska a na okupovaném polském území se narodila jako dcera zde sloužícího praporčíka Luftwaffe, který prchal před postupující Rudou armádou. Za této situace postoj Polska vůči její osobě je již několik let negativní, protože její postoje hodnotí jako pokus o "relativizaci zločinců nacionálního socialismu" a podpoře majetkových požadavků odsunutých Němců z Polska.

Vzniklou situaci si dobře uvědomila spolková kancléřka, která Bartoszewskiho minulý měsíc v Berlíně přijala ve svém úřadě. Stalo se tak při příležitosti jeho projevu v Drážďanech na vzpomínkové slavnosti k 64. výročí katastrofálního spojeneckého náletu a pozvání, aby zahájil v Berlíně unikátní výstavu o stavebních plánech nacistické osvětimské továrny na smrt, kde byl vězněn. Po setkání s Merkelovou prohlásil, že rozhovor byl "uklidňující a uspokojivý" a je přesvědčen, že se může spolehnout na loajalitu kancléřky. Vzhledem k tomu, že sociální demokraté několikráte jasně deklarovali, že si nepřejí mít Steinbachovou v nadační radě, neskrývají své ulehčení. Jejich parlamentní představitel Thomas Oppermann před novináři prohlásil, že "Steinbachová učinila takové rozhodnutí, které očekávali".

Unionistický expert pro problematiku vyhnanců Jochen-Konrad Fromme prohlásil, že rozhodnutí Steinbachové si zasluhuje respekt. Tím Svaz vyhnanců dosáhl otevření cesty pro nadační radu, schválenou Bundestagem minulý rok. Sociální demokraté nebudou moci dále blokovat jeho projekt na vybudování památníku vyhnanců. Rozhodnutí, že nikým jiným nenahradí místo v nadaci přitom potvrdilo, že rozhodování o této otázce je plně v rukách Svazu vyhnanců. Místopředseda poslanecké frakce CDU/CSU v Bundestagu Wolfgang Bosbach kritizoval postoj SPD, že se vměšuje do tohoto problému a měla by si proto uvědomit , že "existují vítězství, které ve skutečnosti jsou Pyrrhova".

Vyhnanci nyní vědí, že od sociálních demokratů nemohou nic očekávat. Bavorský šéf státní kanceláře Siegfried Schneider za křesťanské sociály stanovisko Steinbachové přijal s "politováním, ale plným respektem". Považuje však za "špatné pro kvalitu nadační rady", když nebude jejím členem.

Rozhodnutí Eriky Steinbachové odstoupit od nominace do nadační rady pro vznik Centra pro vyhánění v Berlíně široce komentoval německý tisk. Badische Zeitung zdůrazňuje, jak citlivě ještě 64 let po válce reagují Poláci na Němce. Ve skutečnosti je marginální, jestli předsedkyně vyhnanců bude delegována do nadace nebo ne. Vzhledem k její osobnosti se z toho však stala státní aféra. Kieler Nachrichten však poukazuje, že sociální demokraté míní, že prezidentka vyhnanců škodí německo-polským vztahům. Vzhledem k tomu, že by nebylo možné jinak zachránit vztahy mezi Berlínem a Varšavou, podařilo se jim dosáhnout její jasné porážky.

"Případ Eriky Steinbachové je již dlouhou dobu případem Angely Merkelové", napsaly Saarbrücker Zeitung. "Ta se zasadila o rozhodnutí velké koalice již v roce 2005 vytvořit plán na vznik centra pro vyhánění. Bylo proto již dosti času vyřešit otázku nominace do jeho nadace. Merkelová to však neučinila, což bylo těžkou chybou".