5. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 1. 2009

Mysleme na chudé!

Novoroční projev prezidenta zazněl, protože to bylo beztak nevyhnutelné. Jeho smyslem bylo, aby si ti, jimž byl určen, mysleli, že si Václav Klaus myslí to, co chce, aby si mysleli, že si myslí. Současně měl patřit k projevům zapomenutelným, neboť autor- jako zkušený politik měl tentokrát více důvodů se proti někomu či něčemu nevymezovat, než vymezovat. To se podařilo dokonale, takže politici se s novoročním projevem v rámci povinných cviků vypořádali povětšinou konstatováním, že šlo o projev státnický.

O trojím lidu řeč

Projev sám je uklidňující, neboť je dalším důkazem kontinuity ustálených názorů Václava Klause v protikladu k neklidné době naší přítomnosti. Nepokládám za smysluplné polemizovat s jednotlivými myšlenkami, analyzovat jejich pravdivostní hodnotu. Nejde totiž většinou o tvrzení dokazatelná či vyvratitelná, jde o věc názoru, o vidění světa. Dozvídáme se tak, co je úlohou lidu, co úlohou podnikatelů a co úlohou politiků. Zájem podnikatelů je zjevně zájmem totožným se zájmem obecným („my“). Protože je nějak zle, přestože vlastně není („Světové finanční krizi se vyhnout můžeme...“), tak se to přesto „bohužel nepříznivě dotkne některých našich podniků, jejich vlastníků, jejich zaměstnanců i jejich rodin“. Dozvídáme se však, že „pesimismus není na místě“. Občané tedy mají být optimisty, tedy bezdůvodně očekávat příznivý vývoj. Jak se má optimismus projevovat? „Budeme potřebovat rozumné zaměstnance“ („my“), pravil prezident. Optimismus a rozumnost má spočívat v pochopení významu „sociálního smíru“. Žádá „takové odbory“, které „budou vědět, jaký význam má při překonávání hospodářských obtíží“ (pramení cích z krize, jíž „se vyhnout můžeme – a musíme“), „udržení sociálního smíru“. Tedy „rozumné“ odbory podpoří zájmy těch, které zastupují tím, že pro ně v zájmu smíru nebudou nic žádat. Naproti tomu zájmy opačné - smír nesmír - prosazovat lze, jak ukazují nové vymoženosti v „sociálním“ zákonodárství, růst cen energií a nájemného, atd. Zde je třeba naopak přinášet oběti v zájmu „nás“. Jak si v té souvislosti nevzpomenout na Karla Čapka a jeho aforismus: „Naše práce je společná, vy i já pracujeme pro můj podnik.“
Jak je to krásné stavět proti třídní nenávisti třídní smír, v němž neexistující třídy dobře vědí, kdo se správně má s čím smířit a kdo se smiřovat nemusí.

Úkol vlády

Dokonce i vláda má své úkoly. Má být „silná, rozhodná, dobrá a efektivní“. Co tato epiteta znamenají? Vláda má být „vůči občanům přátelská... nebude se nad ně povyšovat“. Jestliže vláda taková má být, pak by ta slova neměla význam, pokud by taková byla již nyní. Přátelství vůči občanům však rozhodně neznamená, že by měla občanům (lidu), nějak zvlášť pomáhat („nespoléhejme v těchto věcech pouze na stát“). Potřebujeme („my“) „vládu, která s nimi bude umět komunikovat a o které bude mít občan pocit, že je to vláda jeho“. Není tedy důležité, aby vláda hájila zájmy občanů („lidu“), ale, aby byla schopna vyvolávat takový „pocit“. Říká-li prezident „přejme v tom vládě úspěch“, jde o přiznání, že na návrh premiéra jmenoval relativně málo schopné iluzionisty, kteří, ač by měli, neumějí vyvolávat žádoucí pocity. Možná, že je chyba i „v lidech“, že jsou zcela nedostatečné sugestibilní a navzdory snaživým médiím a schopným mluvčím nemají pocity, jaké by měli mít. Jmenovat či odvolat lze ministry, nikoli občany, nuže tedy: „přejme vládě úspěch“.

Jak projevovat solidaritu

Na závěr došlo i na „solidaritu“. Nejde ovšem o solidaritu, jaká se v kulturních zemích a stále ještě i u nás projevuje například ve veřejném zdravotním pojištění, tedy solidaritu zdravých s nemocnými, mladých se starými a dokonce bohatých z chudými. Tady zřejmě nikdo nikomu moc pomáhat nemá. Nemocní, staří a chudí se mají rozumně uskrovnit, být smírní a mít náležité pocity. Je jistě prokazatelnou skutečností, kterou připomínal i nositel Řádu práce psychiatr Prof. Jan Dobiáš, že: „Od utrpení je jen krůček k parazitismu“. Jak tedy pomáhat, aby to nikoho nekazilo? Prezident doporučuje: „Nezapomínejme na ty, kteří naši pomoc nejvíce potřebují – seniory, rodiny s dětmi, nezaměstnané, nemocné, osamělé.“ Tak je to tedy, pomáhejme nezapomínáním: „Často stačí pouze překonat vlastní lhostejnost a pohodlnost.“ Mysleme tedy angažovaně překonávajíce lenost.

Takže ještě aforismus od polského básníka Juliana Tuwima: „Mysleme na chudé“, řekl mi lodžský fabrikant: „To nic nestojí.“

                 
Obsah vydání       5. 1. 2009
5. 1. 2009 Švédský lékař: "Izraelská armáda zabíjí civilisty"
5. 1. 2009 Analýza: Kdo je v konfliktu v Gaze civilista?
5. 1. 2009 Izrael používá fosforové bomby
5. 1. 2009 Zintenzivnění konfliktu přináší zmatek
5. 1. 2009 Francie usiluje v Gaze o příměří, Izraelci útočí dál
5. 1. 2009 Ranění civilisté v Gaze v přeplněných nemocnicích, zatímco Izrael útočí dál
5. 1. 2009 Útok Izraele na Gazu vypadá takhle:
5. 1. 2009 Klamné cíle jsou hořčíkové Štěpán  Kotrba
5. 1. 2009 1571 mírových raket pro Izrael aneb proč potomky Davidovy přešla trpělivost Štěpán  Kotrba
5. 1. 2009 Obdivuji otrlost některých čtenářů Jan  Čulík
5. 1. 2009 Výsledkem bude více fanatismu
5. 1. 2009 Obama právě prohrává ve válce o muslimské sympatie
4. 1. 2009 Rozlité olovo Karel  Dolejší
5. 1. 2009 Palestina: Apartheid, genocida, holocaust Thomas  Franke
5. 1. 2009 Korespondenti BBC: Co se stane v roce 2009
4. 1. 2009 Prosím vás, zachraňte ty lidi, zaznělo v OVM Daniel  Veselý
4. 1. 2009 Proč platí Češi za Izrael? Štěpán  Steiger
4. 1. 2009 Izraelská vojska pronikla daleko do Gazy
5. 1. 2009 Chudáci v nebezpečí života a politikové v dvojí pasti, aneb Dostat se do pekla je lehké, ale jak z pekla ven? Uwe  Ladwig
5. 1. 2009 Nic lepšího než Naše předsednictví Unii si Izrael nemohl přát Michal  Vimmer
4. 1. 2009 Gaza: Vzhledem k zintezívnění konfliktu MVČK vyzývá všechny strany k respektování civilistů
3. 1. 2009 Independent: Na co si ti Palestinci pořád stěžují?
5. 1. 2009 Bezohledný kapitalismus
5. 1. 2009 Klamné a zavádějící informace o radaru v Brdech Milan  Hlobil, Petr  Pokorný
5. 1. 2009 Profesor Theodore A. Postol pro ATM: Radar nemá deklarované schopnosti
4. 1. 2009 Rusko- ukrajinské spory o plyn narůstají
5. 1. 2009 Jungmann stále kopacím míčem Lukáš  Zádrapa
5. 1. 2009 "Hanobení rasy, národa a přesvědčení" a útoky na "ošuntělé Čechy" Jan  Čulík
5. 1. 2009 Ministryně pro komunity znepokojena "osudem ignorovaných bělošských chudých"
5. 1. 2009 Scénáře soumraku civilizace růstu Jindřich  Kalous
5. 1. 2009 Sugestivní ideologie mrkvové šťávy Štěpán  Kotrba
5. 1. 2009 Hlavně, že je česká historie neměnná Pavel  Urban
5. 1. 2009 Půvab ruské věznice očima newyorského fotografa Irena  Ryšánková
5. 1. 2009 Francouz, který se významně zasloužil o znovunabytí samostatnosti českého národa Jaroslav  Kuba
5. 1. 2009 Mysleme na chudé! Ivan  David
4. 1. 2009 Lisabonská Bílá hora a obnovené zřízení bruselské Pavel  Křivka
3. 1. 2009 Bizarní možnost, že vkladatelé budou muset platit bankám úrok za úspory, je reálná
2. 1. 2009 Britové, Daily Telegraph a finanční krize
2. 1. 2009 Obnovitelné zdroje a jaderná energie Jiří  Krautwurm
31. 12. 2008 Jsme odsouzeni pasivně naslouchat rozhovorům vládců o našem osudu
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008