Americká agentura pro protiraketovou obranu (MDA) v pátek provedla další testů systému NMD/GMD, jehož komponenty by měly být rozmístěny v Evropě. Poprvé od roku 2002 při tom měla cílová raketa použít sadu protiopatření ztěžující zachycení a identifikaci cíle, což se ovšem nakonec nestalo. Test byl přesto označen za úspěšný, protože těleso EKV dokázalo rozlišit cílový objekt od posledního stupně nosné rakety a zničilo jej. Úspěch? Možná. Jenomže MDA tvrdí, že simulovala možný útok z KLDR nebo Íránu, a to rozhodně není pravda.

Jako obvykle, i tentokrát se předem vědělo, kdy k testu dojde a jaká bude trajektorie cílové rakety; je ovšem zbytečné dodávat, že případný protivník by sotva oznámil, že raketa přiletí mezi polednem a 16. hodinou kalifornského času z ostrova Kodiak. Letová vzdálenost byla navíc poměrně malá, takže rychlost hlavice na oběžné dráze dosahovala hodnoty asi o 40 procent nižší než v případě útoku mezikontinentální raketou - senzory letící antirakety měly tedy k dispozici mnohem delší reakční časy než v v případě pokusu o sestřel mezikontinentální rakety. Kromě toho byla pochopitelně použita stávající antiraketa, nikoliv dvoustupňový nosič s nižší rychlostí plánovaný pro polskou základnu -- ten totiž dosud nefunguje. Proto test nic nedokázal ani ve vztahu k otázce, která zajímá obyvatel ČR nejvíce, totiž zda by se systém byl schopen sám ubránit útoku balistickou raketou středního doletu.

A do třetice, nakonec nedošlo k použití elektronických protiopatření ani klamných cílů. To ale znamená, že zde je vůbec těžké vyhodnotit funkčnost systému, protože opět nebyla ověřena; kromě toho o podobě možných protiopatření a klamných cílů použitých případným protivníkem se toho ví zdaleka nejméně. Existuje přitom řada technických možností, jak taková opatření provést - například použít klasické hliníkové pásky (chaff) k rušení signálu naváděcího radaru, zdůraznit vyzařování klamných cílů v infračerveném spektru, v němž senzor tělesa EKV pracuje, nebo naopak potlačit vyzařování pravé hlavice, dosáhnout kolísání IČ signálu klamného cíle, případně též maskovat pravou hlavici tak, aby se nedala od klamných cílů jednoduše rozlišit. Společným jmenovatelem všech těchto opatření je, že finančně vyjdou řádově levněji než pořízení samotné balistické rakety - a tu lze zase postavit mnohem levněji než americký protiraketový systém.

Měli bychom tedy páteční test chápat jako to, čím doopravdy je - totiž jako pokus MDA zachránit se před racionalizačními opatřeními v oblasti rozpočtové, vývojové a akviziční politiky Pentagonu, která přijdou krátce po nástupu Baracka Obamy do prezidentské funkce.

4. 12. 2008, UCS, Wright, D.: Missile Defense Test Will Not Prove System Will Work in Real World ZDE