26. 11. 2008
Telefon v HanojiČT 1 uvedla v pořadu Reportéři ČT reportáž o situaci při udělování víz pro Vietnamce, kteří chtějí pracovat v České republice. Zaujala mne informace o tom, že se korupci pokusili naši státní úředníci zlikvidovat zavedením call centra, které ovšem neobsluhují sami, ale patří jakési mezinárodní organizaci a leží samozřejmě mimo kontrolu velvyslanectví. Dovedu si, jistě jen ve své bujné fantazii, představit, že to probíhá asi následovně. Namísto pořadí na ulici před velvyslanectvím v Hanoji se prodávají kdekoliv ve Vietnamu mobilní telefony, z nichž se lze do call centra dovolat. Správné číslo na displeji v call centru slouží jako potvrzení platby. Ostatní čísla jsou ignorována. Inu pokrok nelze zastavit. |
Dobré zkušenosti se musí šířit dál a tak, alespoň podle mých informací, se podobné call centrum objevilo i na Ukrajině. Určitě to poslouží k dalšímu rozvoji a prohloubení vzájemného porozumění a spolupráce obou zemí (jak se psalo dříve) při zneužívání disproporcí na trhu práce a zoufalství některých lidí, kterým se přece jenom nakonec celá, neméně zoufalá, rodina na těch 2500-3000 dolarů složí. Mě jenom děsí, že nějaký suverénní stát, jehož prezident neváhá jet nejen do Irska, ale až do Brna, aby se tam po hotelech a soudních síních bil za státní suverenitu jako pravý český lev, připustí, že telefonní hovory směřující na jeho zastupitelské úřady (a tedy i vztahy s občany příslušné země) oficiálně filtruje nějaké obskurní soukromé call centrum. Slabší povahy nebo paranoidní nedůvěřivci by si mohli dokonce myslet, že o tom kšeftu s telefony jeho úředníci vědí. Dál se bojím pomyslet i já. Takovému státu suverenita prostě nepřísluší a patří se mu jít za ucho do lisabonské školky. Ale možná se úplně mýlím. Možná se prodávají jenom SIM karty... |