Diskusní fórum za účasti představitelů a představitelek politické sféry, zaměstnavatelů a médií mělo za cíl zprostředkovat názory zaměstnavatelů i politiků na to, jak přistupovat ke stále se zvětšující skupině rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Dále podat informace z pohledu právního, ekonomického, psychologického i sociologického, upozornit na bariéry a ukázat příklady dobré praxe a řešení, které zvolily firmy působící v České republice.

Se svými příspěvky vystoupili například Barbora Stejskalová, personální ředitelka T- Mobile Czech republic, Pavel Kafka, generální ředitel Siemens ČR, Danuše Achátová předsedkyně výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů či poslankyně Anna Čurdová, Miroslava Němcová a poslanec Petr Bratský.

Jednou z nejdiskutovanějších otázek celého fóra byla délka rodičovské dovolené v České republice ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Téměř všechny řečnice a všichni řečníci byli za jedno v tom, že je velkým omylem myslet si, že dlouhá rodičovská dovolená je zárukou spokojené rodiny a vhodnou ochranou pro rodiče – zaměstnance. Především zástupci firem, ale i další účastnice i účastníci fóra se shodli, že rodičům v České republice chybí více alternativ v řešení situace po narození dítěte. Nedostatek míst v jeslích a mateřských školách pak brání možnosti návratu rodičů do pracovního procesu, byť jen na částečný úvazek.

Dalším často zmiňovaným tématem byly zkrácené úvazky, možnost práce z domova a alternativní přístup zaměstnavatelů k zaměstnancům s dětmi. Zástupci firem vysvětlovali, proč se v jejich firmách stále tak často na zkrácené úvazky nezaměstnává. Mluvili hlavně o vysokých nákladech v případě zaměstnání dvou lidí na jednu pozici na místo jednoho a o nezvyku lidí v řídících funkcích šéfovat kolektivu s nejednolitou pracovní dobou. Upozornila jsem, že na rozdíl od zahraničí, kde jsou zkrácené úvazky jevem postupného vstupování žen na trh z bodu, kdy většina z nich pracovala ve své domácnosti a rodinu živil muž, do dnešního stavu, kdy stále velký počet žen má kratší pracovní dobu, v České republice máme za sebou poněkud opačný vývoj. „Po roce 1948 se systém postupně nastavil na plnou zaměstnanost obou rodičů a běžná česká rodina je doposud nastavena na dvojí příjem z plných úvazků. Takže bychom rozšiřování počtu žen pracujících na zkrácené úvazky neměli vnímat jako spásu. Matka by však vždy měla mít možnost výběru v tom, jak uchopí svoji situaci po narození dítěte,“ sdělila jsem přítomným.

Zajímavým příspěvkem obohatil fórum Pavel Kafka, generální ředitel Siemens ČR. Podle něj by si měli zaměstnanci udržovat některé kompetence a být informováni o dění na pracovišti i během rodičovské dovolené. Jejich návrat do pracovního procesu by pak byl mnohem snazší.

Dále se Pavel Kafka zamýšlel nad situací na českém trhu práce. V tomto vznesl kritiku především směrem na českou politickou reprezentaci. Podle něj by se měla nechat inspirovat státy jako je například Japonsko, kde vláda přesně analyzuje vývoj a vydává prognózy, podle kterých se pak lidé mohou lépe orientovat ve výběru oboru studia a nemusí tak docházet k přebytku lidí s určitým vzděláním a kritickým nedostatkům kvalifikovaných lidí v jiných oblastech.

Další kritika se pak snesla na současné politiky, kteří podle Pavla Kafky nezvládli situaci s přeplněností a nedostatkem jeslí a školek. „Toto je jednoduchá aritmetika, jednoduchý krizový managment, který zvládáme ve firmách denně a vlády ČR v tomto úplně selhávají“, řekl dále Kafka.

Dlouhá debata se na fóru odehrála nad novým vládním návrhem pro-rodinného balíčku. Ten vzbuzoval mezi některými účastníky fóra naděje na pozitivní změnu. Podle mne je však v první řadě třeba dořešit jeho smysluplnost, nedořešené daňové úlevy a například to, že návrh na legalizaci sousedského hlídání, které by mělo být pouze jednou z alternativ, jak se postarat o dítě v pracovní době, nemůže být považován za návrh celkového řešení situace pro rodiny s dětmi. Podle mne a mnoha dalších účastníků fóra by měla hlavní možností pro rodiče zůstat široká síť veřejných služeb s kvalifikovaným personálem.

Autorka je stínovou ministryní pro ženu a rodinu a poslankyní ČSSD