Na Dni vítězství je zajímavé, že význam tohoto dne jako státního svátku roste tím více, čím dále jsme od ukončení druhé světové války. Konec konců, relativně velmi málo lidí (vzhledem k tomu, jak nízký je průměrný věk v Rusku) válku vůbec zažilo na vlastní kůži. Jedním důvodem pro stoupající popularitu Dne vítězství je zřejmě to, že je to jediný svátek (kromě Nového roku), při jehož oslavě se dokáže sjednotit celé obyvatelstvo Ruska. Taky je důležité, že zdůrazňování vítězství v druhé světové válce odvádí pozornost od jiných okamžiků v historii, které by mohly vyvolávat méně vhodné asociace.

Co se týče nacionalismu, nemám pochyb o tom, že šíření nacionalismu je pečlivě manipulováno shora: Například ruská televize zaujímá o hodně nacionalističtější tón, než je oficiální vládní ruská politická linie (což občas vyvolává zmatek, neboť si lidé postoj ruské televize pletou s postojem oficiální vládní politiky). Zároveň dochází zřejmě k této manipulaci za předpokladu, že šíření nacionalismu obyvatelstvo přijme s uznáním. Proto lze celé obří představení "Dne vítězství" interpretovat jako setkání manipulace, kterou organizují elity, a její lidové podpory. Avšak musím říct, že můj osobní detektor nesmyslů zjišťuje mezi zmínkami o "ruské duši" a totálním nesmyslem stoprocentní korelaci.