Na výsledek jednání se čekalo několik týdnů a nezasvěcení se udiveně ptali, cože se to v tom Ústí děje. Inu, dělo se to, že místní přátelé vnímali Foldynu tak trochu jako nepřítele. Bývalý boxer se o to zasloužil ve spíše dobrém smyslu sám. Nechoval se stádně, občas si pustil ústa na špacír, loni chtěl dokonce kandidovat na sjezdu proti buldozerovi Paroubkovi, předtím odsoudil bombardování Jugoslávie, letos se vydal do Kosova a přijel s tím, že je třeba podpořit -- místní Srby. Odvaha mu rozhodně nechyběla.

A protože vyčuhoval, byl na jedné straně řadě lidí sympatický. Ba i Miloš Zeman (ten známý důchodce z Vysočiny) o něm prohlásil, že je to rovný chlap, když ho přátelé po volbách odstavili. A prosadil, aby ho buldozer přihrnul do vyjednávacího týmu, u něhož naopak sympatie nevzbuzoval.

Tedy k tomu týmu: samí štamgasti, jedni modří, druzí oranžoví, ale fakt je, že jsou to samí féroví chlapi a ženská, vždycky se umějí dohodnout. Paroubek chtěl po přátelích z Ústí, aby koalice byla duhová, takže do party přibrali chlapíka, který na sociální demokracii před volbami spoludštil síru, po volbách nicméně prohlásil, že už ne, že se mu to nelíbilo a dělal to v podstatě jen proto, že byl pomýlený. O rudých ani neuvažovali, protože ti by jim jen kazili hru. Foldyna útvar označil za koalici kouřovou, ale dál už nešel.

Při volbě samotné podpořil nového hejtmana, místopředsedkyni strany Janu Vaňhovou. Našli se tací věrní, kteří kandidovali i jeho, ba i podpůrně argumentovali na zastupitelstvu do ringu, on sám však na rozdíl od paní Vaňhové pro sebe nehlasoval. Po týdnech obchodování ve vyjednávacím týmu totiž už věděl svoje.

Hejtmanem nebude, ale skonče v klinči bude šéfovat zahraniční výbor. Bude mít měsíčně o dvacet tisíc méně než paní Vaňhová, ale 52 tisíc není také tak špatný plat.

Teď jde už jen o to, aby do kolektivu dobře zapadl.

A co na to Miloš Zeman?