19. 9. 2008
Exploze v Toulouse, aneb dodnes neobjasněná příčina katastrofyDeset dnů po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku nás stále ještě neopouštěla informační tsunami z USA. I proto zůstala stranou pozornosti událost z 21. září 2001 v jihofrancouzském městě Toulouse. Byl pátek, 10 hod. 18 minut, když došlo k výbuchu. Francouzský spisovatel Jean-Paul Dubois v knize Život po francouzsku to literárně zvěčnil: „....Výbuch takový, jako by pocházel ze samého středu Země. A pocit, že nebe náhle pukne vedví. Země, která se rozechvěla a téměř vzápětí zhoubný poryv, zařezávající se do plic. Mrtví, ranění, roztrhaná auta, pobořené stavby, odřízlé, zborcené stropy, zdi, okna a odnesené střechy. A zděšení. A ticho, jež se pak rozhostilo ...na domě Anny se smršť vyřádila celém průčelí. Všechna okna byla vytlučena a krytinu střechy na několika místech jakoby podrápaly obří nehty. Dům byl k nepoznání. I když stál a konstrukce zůstala nedotčena, vypadal teď jako opuštěná ruina, oběť války a zubu času... Seskupeni kolem matky, sledovali jsme zprávy z rádia a televize o tom neviditelném bombardování. Ukazovali také záběry továrny, jámu základů podobnou kráteru ještě doutnající sopky. Zlo tentokrát nepřišlo z nebe, ale z útrob země. Přesto podstata nejistoty a hrozivé blízkosti byla stejná. Sebevražedné letadlo anebo dusičnan amonný, Manhattan anebo Grande-Paroisse, tam i tam na nás číhalo smrtící překvapení.“ Výbuch zlikvidoval chemickou továrnu AZF skupiny TotalFinaElf na předměstí Toulouse. |
Na počátku 20. století se ještě nacházela docela blízko centra města (750 000 obyvatel), ale v souladu s územním plánováním (LUP – land use planning, 1928) byla přesunuta na okraj osídlení. Ten se nicméně během desetiletí posunul do bezprostřední blízkosti továrny. Obrovským štěstím byl násyp dálnice, který tlakovou vlnu nadzvedl a zabránil ještě hrozivějším následkům. I tak to byla jedna z největších průmyslových katastrof ve Francii. Při explozi skladovaného dusičnanu amonného („amonium nitrate“ dále jen AN) v množství 390 až 450 tun přišlo o život 30 lidí – 21 uvnitř areálu a 9 mimo (v sousedních firmách vzdálených 450 až 650 m daleko). Zraněny byly 2 242 osoby, podle místních novin až 9 000. Explozí vznikla seizmická vlna odhadovaná na hodnotu 3,4 Richterovy stupnice a ekvivalent TNT mezi 20 a 40 tunami. Na místě výbuchu vznikl kráter o průměru 50 m a hloubce 10 m. Exploze naštěstí neeskalovala (v domino efektu) na jiné sklady AN, vzdálené od epicentra 300 až 600 m, obsahující další stovky tun dusičnanu, stejně tak nebyly zasaženy vagony s chlorem a dalších 20 vagonů s amoniakem na kolejích, cca 400 m daleko, zaštítěných budovou. Pojišťovny vyčíslily celkové škody na 1 500 milionů euro. Podle místní správy bylo poškozeno na 27 000 obytných domů, opravy oken a střech trvaly měsíce. Bylo poškozeno 17 škol, 27 středních škol a několik univerzit. Dvě z nich – střední škola a chemická technická univerzita – musely být postaveny znovu. O práci přišlo 1 100 přímých zaměstnanců a celkem 2 500 místních pracovníků. Francouzský premiér rozhodl ukončit výrobní činnost s fosgenem v blízkých závodech firem SNPE a Tolochime (ztráta 492 přímých pracovních míst). Jejich ztráty byly 450 milionů euro, obrat se snížil o 70 procent. Pro dodavatel to znamenalo ztrátu asi 600 míst.
V naší zemi bychom měli sledovat opatření přijímaná po léta ve Francii v důsledku exploze v Toulouse nebo v Itálii po Sevesu (1976). Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí podobné průmyslové katastrofy. Odhadovaný TNT ekvivalent exploze upozornil francouzské a evropské zákonodárce na nutnost definovat hranici skladů s AN do zákona. Podrobnosti ZDE Jean-Paul Dubois: Život po francouzsku, Odeon, Praha 2006 |