Pokud přestaly být určité věci tabu, pak to nesouvisí ani tak s tržní společností bez přívlastků, jako spíš se svobodou dle norem revolucionářů roku 1968. Tato svoboda alfa-samce zvýhodňuje. Stále ovšem platí : napřed společenská pozice, pak sex. Nikoli naopak, jak naznačuje Petr Sak. Člověk se dnes díky sexu může stát celebritou a jako celebrita vstoupit i do politiky. Takové případy jsou ale stále výjimkami a nevím o žádném, kdy by se dotyčný stal skutečným alfa-jedincem.

Stejně tak mi není znám případ, kdy by voliči někoho zvolili kvůli jeho koulím, ať už mediálně virtuálním či ověřeným individuálními kontakty. Možná by měl p. Sak uvést pár příkladů, abychom byli trochu v obraze. Rozhodně si nemyslím, že by tento faktor hrál dnes větší úlohu než ve tradičních společenstvích. Například v dobách, kdy pohlavní zralost byla podmínkou k převzetí knížecího stolce. Netvrdím, že v článku popsané mechanismy neexistují. Jde o to, zda se z reálně existujícího komára nedělá virtuální velbloud.