Někdy se uvádí, že "první" urychlovač částic sestrojil Ernest O. Lawrence, a to již roku 1931. Byl to přístroj, který by se málem vešel do tehdejších "pokojů pro služku". Od té doby se 100-milionkrát zvýšila účinnost těchto aparatur. (Zvýšila se víc než tisíckrát jen od šedesátých let.) --- Pokud jde o princip, pak se zde jedná o kombinaci elektřiny a magnetismu k urychlení protonů, čímž se jim dodává energie. Pakliže následně dojde ke kolizi s nastraženým "terčem", energie se může přeměnit v masu (podle známého vzorce: E=m.c²). Mohou dokonce vzniknout nové částice. --- Původní cyklotrony mířily na statický cíl. Pokud má urychlovač částic název "collider", dojde v něm později (po výchozích zkouškách) ke srážkám proti sobě směřujících -- a vysokou energií dotovaných -- protonů. Základní částice mají dobu života asi jen biliontinu sekundy. Čím vyšší by byla energie při srážce, tím masivnější částice by mohly takto vzniknout.

Zhruba dva měsíce se budou dolaďovat srážky protonů, a budou se kalibrovat detektory. Buďme trpěliví. Může trvat možná třeba sedm let, než bude zcela jasné, zda se věda neminula cíle. --- Nemalý problém spočívá v tom, jak nepředstavitelné množství dat třídit a mít je v operativním stavu.

Nejdřív je nutno zbavit atom vodíku elektronového obalu. Proton je pak urychlen na 31,4 % rychlosti světla ("c") lineárním urychlovačem ještě na zemském povrchu; v posilovacím prstenci dojde k dalšímu zrychlení na 91,6 % c (na 200-metrovém okruhu v průměru). Následný protonový synchrotron (už má za sebou 50 let provozu) urychlí částice na 99,93 % c (s 25 GeV energie). Protonový supersynchrotron na 7 km obvodu urychlí částice na 99,9998 % rychlosti světla (s 450 GeV). Na nejníže položeném největším okruhu se tato rychlost dále zvýší, až na 99,9999991 % c (7 TeV)!

Vědci se shora naznačenými cestami rafinovaně přiblíží k podmínkám velkého třesku, k času, který by znamenal méně než 1 biliontinu sekundy po Big Bang (10^-12 sec). Vědci si od toho slibují, že se takto mohou snad konečně dovědět, jak vzniká masa (jako važitelný projev hmoty). Snad se přitom vyskytne možnost objevení zcela nových, zatím nepředpokládaných částic. Očekává se ovšem experimentální doložení tzv. Higgsova bosonu (označovaného jako "God's par-ticle", tj. ve významu "Stvořitelská částice").

Možná také dosaženými výsledky dojde i k lepšímu pochopení prostoročasu; zda opravdu k vysvětlení některých fenoménů Vesmíru musíme přejít do vyšších dimenzí. Je naděje, že také vzniknou předpoklady k překlenutí průrvy mezi kvantovou mechanikou a teorií gravitace. Snad dojde též k lepšímu pochopení role antihmoty v počátcích existence Vesmíru. Očekává se, že fakta zjištěná pomoci LHC pomohou k objasnění problému temné hmoty nebo zda mohou existovat mini černé díry.

Určitě bude otestováno, zda fyzika zatím vidí složení hmoty a sil utvářejících masu správně. Napevno se čeká od projektu LHC jednoznačná odpověď na již zadanou otázku, zda musí fyzika nastolit cestu od zatím "standardního modelu" k "supersymetrickému" ("SUSY"). Pokud by k tomu mělo dojít, musely by se už brzy (snad již koncem roku 2009) přepisovat učebnice fyziky; každá částice by měla svou specifickou "super-částici". --- Peter Higgs předpověděl novou, "masu tvořící" částici už roku 1964! (Jako 78-letý, v dubnu 2008, navštívil CERN.)

Kromě jiného se také zatím počítá s tím, že elektromagnetická a slabá síla se při vysokých energiích sjednocují; s předpokladem, že pak jsou bez masy -- což za dnešního stavu ovšem není. Zatím jsou tyto síly interpretovány jako asymetrické. (Elektromagnetismus má daleký dosah, zatímco slabá nukleární síla má krátký dosah --- tohle stávající "standardní model" nedokáže vysvětlit. Pokud se předpokládá se, že tyto síly jsou symetrické, zatím je ta jejich symetrie "skrytá".)

Obdobně náročný projekt chystali rovněž v USA, ale Kongres další práci na něm už roku 1993 zastavil, kvůli finanční náročnosti. --- Stávající nejnáročnější urychlovač částic v USA, s názvem Tevatron (v Batavii, ve státě Illinois), má prstenec 6,3 km po obvodu, s možností až po 1TeV.

Snad stojí za poznámku také to, že se našli lidé, kteří měli strach, že po uvedení LHC do provozu nastane konec světa a chtěli proto dosáhnout soudní žalobou zastavení celého projektu nebo aspoň jeho neuvedení do provozu.

[Poznámka: "eV" jako jednotka energie; u GeV a TeV: "G" = 10⁹, "T" = 10¹².]