Výrazy jako "Tak do nich" nebo "dostaňte je živé nebo mrtvé", uvedl Bush, "naznačily lidem, že, víte, nejsem muž míru". Dodal, že má velký problém s tím, že musí "stavět mladé lidi do situace, kdy jim někdo může něco udělat". Dodal: "Snažím se setkávat s co největším množstvím rodinných příslušníků vojáků. A mám povinnost je utěšovat, jak nejlépe to dovedu. Taky mým povinnost zajistit, že ty životy nebyly ztraceny nadarmo."

Unilateralismus, který charakterizoval Bushův Bílý dům během jeho prvního funkčního období, byl nyní nahrazen nadšením pro tvrdý multilateralismus. Bush vysvětlil, že v posledním půlroce své vlády se chce zaměřit na získání dohody o takových otázkách, jako je vytvoření palestinského státu, a na vytvoření struktur, které "ulehčí práci příštímu prezidentu".

Bush se obává, že demokratický kandidát Barack Obama rozbije jednotu Západu, který se staví kriticky vůči jaderným ambicím Íránu. Bush chce zavázat budoucího amerického prezidenta, aby nemohl stáhnout vojska z Iráku a z Afghánistánu, avšak ohledně zmírnění násilí v obou zemích měl jen opatrný optimismus. Odmítl obvinění, že afghánský prezident Hamid Kharzai je zkorumpovaný.

Varoval Obamu, že jeho plány nově vyjednat blokové mezinárodní obchodní dohody vyvolávají už nyní znepokojení v Evropě i jinde. "Vznikají obavy z ochranářství a z hospodářského nacionalismu," uvedl.

Bush přiznal, že jeho odmítnutí ratifikovat protokol z Kjóta vyvolalo v Evropě konsternaci, a dodal, že nastal čas uznat, že bohatší země "musejí opustit uhlovodanovou ekonomiku". Trval však na tom, že každý dohoda o omezování emisí CO2 musí zahrnovat Čínu a Indii.

Podrobnosti v angličtině ZDE